Lekce 2
2.1. Jmenový věta
Schéma: Predikativní podstatné jméno - Subjekt
např. devo viṣṇuḥ = देवो विष्णुः = "Viṣṇu je bůh."
Slovesné spojení ("je", "jsou", "jsem", "jsi", "jste") není nutné, ale může se někdy vyskytovat.
Neexistují žádné členy: devaḥ -- देवः může znamenat "bůh" nebo "jeden bůh".
Ačkoli je ve sanskrtu slovosled poměrně volný (zejména v verších), je třeba při překladu jmenové věty vždy především zvážit překlad podle výše uvedeného standardního schématu.
V jmenové větě stojí subjekt v nominativu (první pád = prathamā f. = प्रथमा). Predikativní podstatné jméno souhlasí se subjektem v čísle a pádu; pokud je predikativní podstatné jméno adjektivem, souhlasí i v rodě.
2.2. K deklinaci (skloňování podstatných jmen)
Ve sanskrtu existují:
tři čísla (počtové tvary) = vacana n. -- वचन
Singular (jednotné číslo) = ekavacana n. -- एकवचन
Dual (dvojné číslo) = dvivacana n. -- द्विवचन
Plural (množné číslo) = bahuvacana n. -- बहुवचन
tři rody (gramatické rody) = liṅga n. / vyakti f. -- लिङ्ग / व्यक्ति
Maskulinum (mužský rod) = puṃs m. -- पुंस्
Femininum (ženský rod) = strī f. -- स्त्री
Neutrum (střední rod) = napuṃsaka n. -- नपुंसक
osm pádů = sup -- सुप् (= pádové koncovky)
K deklinaci přistupují pádové koncovky (sup = सुप्) na tzv. kmen podstatného jména (tvar podstatného jména bez pádových koncovek).
Příklad: devas = देवस् (Nominativ Singular Maskulinum) „bůh“ = deva- -- देव- (Nominalstamm) + -s -- -स् (Kasusendung).
V sanskrtských slovnících se podstatná jména uvádějí v Nominalstamm:
deva m. -- देव m. (maskulin)
vacana n. -- वचन n. (neutrum)
vyakti f. -- व्यक्ति f. (femininum)
2.3. Nominativ singuláru
Nominativ singuláru = prathamā ekavacanam = प्रथमा एकवचनम्
Nominativ singuláru končí na -s = -स् nebo je bez koncovky.
2.3.1. Nominativ singuláru na -s
Následující Nominalstämme, které končí na samohlásku, tvoří Nominativ Singular na -s:
Maskulina na -a: např. deva m. = देव „bůh“ -- Nom. sg.: devas = देवस्
Maskulina na -i: např. kavi m. = कवि „básník“ -- Nom. sg.: kavis = कविस्
Maskulina na -u: např. guru m. = गुरु „učitel“ -- Nom. sg.: gurus = गुरुस्
2.4. Sandhi -- सन्धि
Koncovka slova se v sanskrtu řídí také počáteční hláskou následujícího slova. Tento jev nazýváme Sandhi (m.) = सन्धि („spojení“).
2.4.1. Sandhi koncového -s
Viz také přehled:
Payer, Alois (1944–): Sandhi koncového -s. -- (Materiály k sanskrtu). -- URL: http://www.payer.de/sanskritmaterialien/ssandhi.htm
Koncové -s:
im absoluten Auslaut (konec věty) se mění na Visarga (-ḥ):
devas = देवस् » devaḥ = देवः
kavis = कविस् » kaviḥ = कविः
gurus = गुरुस् » guruḥ = गुरुः
kṣatriya m. -- क्षत्रिय : Kṣatriya (stav knížat a válečníků).
vaiśya m. -- वैश्य : Vaišja (stav zemědělců a obchodníků).
śūdra m. -- शूद्र : Šúdra (stav služebníků).
Čtyři stavy (varṇa)
Podle klasické teorie (např. Manusmṛti I, 88-91) jsou úkoly rozděleny:
brahmanů
studium Véd
učení
oběti pro sebe sama
oběti pro druhé
dárky
přijímání darů
kṣatrijů
ochrana lidu
dávání darů (brahmanům)
oběti pro sebe sama
studium Véd
vaiśjů
chov dobytka
zemědělství
obchod
půjčování peněz
oběti pro sebe sama
dávání darů (brahmanům)
oběti pro sebe sama
studium Véd
šúdrů
služba třem vyšším kastám
dvija m. -- द्विज : "Dvakrát zrozený" (zasvěcení tří vyšších kast: brāhmaṇa, kṣatriya, vaiśya).
varṇa m. -- वर्ण : barva, narozená kasta (tendence).
Čtyři stavy (varṇa m.) jsou často zaměňovány s kastami. Čtyři stavy však -- na rozdíl od kast -- nejsou specificky indické; i v Evropě jsme měli (částečně až do první světové války) stavovský systém, jak dokazuje následující obrázek z 15. století:
Obr.: Zobrazení stavovského dělení evropského středověku (dřevořezba z konce 15. století).
(Zdroj obrázku: Podrobnosti)
Popisky:
stav kněží (~brāhmaṇa): Tu supplex ora = Ty se modli pokorně!
stav šlechty (~kṣatriya): Tu protege = Ty chraň!
stav rolníků (~vaiśja/šúdra): Tuque labora = A ty pracuj!
Tři stavy nosí příslušný stavovský oděv. Nad nimi -- označenými jako vůle boží -- vládne Kristus.
Max Weber (1864–1920) definuje stav takto:
»Stav« má znamenat mnoho lidí, kteří v rámci určitého společenství
a) uplatňují stavovské zvláštní ocenění, -- případně tedy také
b) stavovská zvláštní monopola.
Stavy mohou vzniknout
a) primárně, vlastní stavovskou životní praxí, zejména pak prostřednictvím charakteru povolání (stavovská povolání neboli stavby založené na životní praxi),
b) sekundárně, dědičně-charismaticky, úspěšným uplatňováním prestižních nároků na základě stavovského původu (stavby narození),
c) prostřednictvím stavovské apropriace politických nebo hierokratických vládních mocí jako monopolů (politické neboli hierokratické stavy).
Vývoj stavů narození je obvykle formou (dědičné) apropriace privilegií sdružení nebo kvalifikovaným jednotlivcům. Každá pevná apropriace příležitostí, zejména [vládních] mocí nebo příležitostí k výdělku, má tendenci vést ke vzniku stavů. Každý vznik stavu má tendenci vést k monopolní apropriaci vládních mocí a příležitostí k výdělku.
Zatímco výdělečné třídy rostou na půdě tržně orientované ekonomiky, stavy vznikají a existují především na půdě monopolní liturgické nebo feudální či stavovsko-patrimoniální úhrady potřeb sdružení.
»Stavovská« má společnost být nazývána, pokud je sociální členění primárně podle stavů, »třídní«, pokud se děje primárně podle tříd. Mezi »třídami« je k »stavu« nejbližší »sociální« třída, nejvzdálenější je pak »výdělečná třída«. Stavy jsou často tvořeny především podle majetkových tříd.
Stavy mohou vzniknout
a) primárně, vlastní stavovskou životní praxí, zejména pak prostřednictvím charakteru povolání (stavovská povolání neboli stavby založené na životní praxi),
b) sekundárně, dědičně-charismaticky, úspěšným uplatňováním prestižních nároků na základě stavovského původu (stavby narození),
c) prostřednictvím stavovské apropriace politických nebo hierokratických vládních mocí jako monopolů (politické neboli hierokratické stavy).
Vývoj stavů narození je obvykle formou (dědičné) apropriace privilegií sdružení nebo kvalifikovaným jednotlivcům. Každá pevná apropriace příležitostí, zejména [vládních] mocí nebo příležitostí k výdělku, má tendenci vést ke vzniku stavů. Každý vznik stavu má tendenci vést k monopolní apropriaci vládních mocí a příležitostí k výdělku.
Zatímco výdělečné třídy rostou na půdě tržně orientované ekonomiky, stavy vznikají a existují především na půdě monopolní liturgické nebo feudální či stavovsko-patrimoniální úhrady potřeb sdružení.
»Stavovská« má společnost být nazývána, pokud je sociální členění primárně podle stavů, »třídní«, pokud se děje primárně podle tříd. Mezi »třídami« je k »stavu« nejbližší »sociální« třída, nejvzdálenější je pak »výdělečná třída«. Stavy jsou často tvořeny především podle majetkových tříd.
Každá stavovská společnost je konvenční, uspořádaná pravidly životní praxe, vytváří proto ekonomicky iracionální podmínky spotřeby a tímto způsobem prostřednictvím monopolních apropriací a vyloučení volného nakládání s vlastní výdělečnou schopností brání vzniku volného trhu.
B) Přeložte do sanskrtu:
- Ráma je bráhman.
- Učitel je váišja.
- Šúdra je svatý muž.
- Básník je učitel.
- Višṇu je PÁN.
- Pán je Šiva.
- Dvátrodný je bráhman.
- Svatý muž je učitel.
- Učitel je svatý muž.