Lekce 32
32.1. Časy minulosti
V starší sanskrtské literatuře a podle domácích gramatiků se tři časy minulosti ve svém užití jasně rozlišují:
- Aorist (लुङ् , अद्यतनी) označuje buď prosté dokončení děje, nebo to, co se stalo během běžného dne, tedy blízkou minulost
- Imperfektum (लङ्) označuje to, co se stalo před běžným dnem, tedy vzdálenou minulost
- Perfektum (लिट्) označuje stejně jako imperfektum vzdálenou minulost, ale na rozdíl od imperfekta se používá pouze pro události, které mluvčí sám neviděl
V klasické sanskrtské literatuře se tři časy minulosti používají bez rozdílu významu (výjimka: umělecká báseň भारवि किरातार्जुनीय).
32.2. Imperfektum (लङ्)
Tvorba:
Augment a- + kmen přítomného času + sekundární koncovka
Tři osoby singuláru indikativu imperfekta aktiva se u neathematických kmenů tvoří od silného kmene přítomného času, všechny ostatní tvary se tvoří od slabého kmene přítomného času.
Imperfektum má pouze indikativ.
Příklady:
भू 3. sg. Impf. P. अभवत् (a-bhava-t)
सु
- sg. Impf. P. असुनोत् (a-suno-t)
- pl. Impf. P. असुन्वन् (a + sunu + an)
32.3. Pravidla pro augment
1. Pokud preceduje augment a- kořen začínající samohláskou, splynou augment a počáteční souhláska kořene v वृद्धि samohlásky kořene.
Příklady:
| 3. os. sing. imperfektum | 3. os. plurál imperfektum | |
|---|---|---|
| इष् | ऐच्छत् (a- + iccha-t) | |
| इ | ऐत् (a- + e + t) | आयन् (a + i + an) |
| आस् | आस्त (a + ās-ta) |
2. Pokud před kořenem stojí prefix, objevuje se augment a- bezprostředně za prefixem přímo před kořenem.
Příklady:
| 3. os. sing. imperfektum | |
|---|---|
| आगम् | आगच्छत् (ā + a + gaccha-t) |
| संगम् | समगच्छत् (sam-a-gaccha-t) |
| उपगम् | उपागच्छत् (upa + a + gaccha-t) |
| उपागम् | उपागच्छत् (upa + ā + a + gaccha-t) |
32.4. Příklady tvoření imperfekta
Pro demonstraci tvoření tvarů jsou zde také u kořenů parasmaipada vytvářeny tvary ātmanepada! Tyto umělé tvary jsou uvedeny mezi značkami < >.
32.4.1. Tématické třídy přítomného času
| Třída přítomného času | Kořen:brधातु | 3. os. sing. P. | 3. os. plurál P. | 3. os. sing. Ā. | 3. os. plurál Ā. |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | भू | अभवत् | अभवन् | अभवत | अभवन्त |
| 4. | नृत् | अनृत्यत् | अनृत्यन् | अनृत्यत | अनृत्यन्त |
| 6. | विश् | अविशत् | अविशन् | अविशत | अविशन्त |
| 10. / Kausativum | चुर् | अचोरयत् | अचोरयन् | अचोरयत | अचोरयन्त |
| Pasivum | गम् | अगम्यत | अगम्यन्त |
32.4.2. Atématické třídy přítomného času
| Třída přítomného času | Kořen:brधातु | 3. os. sing. P. | 3. os. plurál P. | 3. os. sing. Ā. | 3. os. plurál Ā. |
|---|---|---|---|---|---|
| 2. | द्विष् | अद्वेट् (adveṣṭ > adveṣ > adveṭ) | अद्विषन् अद्विषुर् | अद्विष्ट | अद्विषत |
| 2. | दुह् | अधोक् (a + doh + t > adogdh > adhok) | अदुहन् | अदुग्ध | अदुहत |
| 2. | इ | ऐत् | आयन् | ||
| 2. | हन् | अहन् (aus *ahant) | अघ्नन् | ||
| 2. | स्तु | अस्तौत् अस्तवीत् | अस्तुवन् | अस्तुत | अस्तुवत |
| 2. | अस् | आसीत् | आसन् | ||
| 5. | सु | असुनोत् | असुन्वन् | असुनुत | असुन्वत |
| 5. | आप् | आप्नोत् | आप्नुवन् | आप्नुत | आप्नुवत |
| 8. | तन् | अतनोत् | अतन्वन् | अतनुत | अतन्वत |
| 8. | कृ | अकरोत् | अकुर्वन् | अकुरुत | अकुर्वत |
| 7. | युज् | अयुनक् (a-yunaj + t > ayunakt > ayunak) | अयुञ्जन् | अयुङ्क्त (a-yuñj + ta) | अयुञ्जत |
| 7. | रुध् | अरुणत् (a-ruṇadh + t > aruṇaddh > aruṇat) | अरुन्धन् | अरुन्द्ध | अरुन्धत |
| 9. | क्री | अक्रीणात् (a-krīṇā-t) | अक्रीणन् (a-krīṇ-an) | अक्रीणीत (a-krīṇī-ta) | अक्रीणत (a-krīṇ-ata) |
32.5. Slovník
अग्र n.: špička, nejvzdálenější konec
मही f.: země, půda (doslova: ta Velká)
एकदा
श्रम् श्राम्यते
श्रमिष्यते:br
श्रम्यते:br
श्रमयति:br
श्रान्त:br
श्रमित्वा । श्रान्त्वा:br
श्रम्य:br
श्रमितुम्
पार्श्व चूत
Obr.: चूतः
Mangoovník, Kanpur.
(Zdroj obrázku: Podrobnosti)
तरु वृक्ष पचेलिम स्पृहा परम्
रुह् रोहति
रोक्ष्यति:br
रुह्यते:br
रोहयति । रोपयति:br
रूढ:br
रुह्य:br
रोढुम्
ग्रह् गृह्णाति
ग्रहीष्यति (!):br
गृह्यते:br
ग्राहयति:br
गृहीत:br
गृह्य:br
ग्रहीतुम् (!)
वानर कपि
Obr.: वानराः
Opice (rhesusové opice) v Dillí.
(Zdroj obrázku: Podrobnosti)
लोक् लोकयति
लोकयिष्यति:br
लोक्यते:br
लोकित:br
लोक्य:br
लोकितुम्
प्रहर्ष कति उपल
Obr.: उपलाः
Lom na kámen jižně od Púny, Maharáštra.
(Zdroj obrázku: Podrobnosti)
लक्ष्य
Obr.: लक्ष्यम्
Střelnice / terč na šípy, Karnátaka.
(Zdroj obrázku: Podrobnosti)
क्षिप् क्षिपति
क्षेप्स्यति:br
क्षिप्यते:br
क्षेपयति:br
क्षिप्त:br
क्षिप्य:br
क्षेप्तुम्
चि चिनोति
चेष्यति:br
चीयते:br
चाययति:br
चित:br
चित्य:br
चेतुम्
Obr.: चितं गोमयं दहति
Spalování kravských trusových cihel v Rádžasthánu.
(Zdroj obrázku: Podrobnosti)
चि अव
प्रति अहो
कौशल कुशल
Obr.: कौशलम्
Mehndi malba na rukou v Bombaji.
(Zdroj obrázku: Podrobnosti)
32.6. Cvičení
A) Určete následující tvary sloves a vytvořte příslušné tvary imperfekta podle osoby, čísla a rodu:
- हरि्ष्यन्ते
- घातयति
- विहन्ति
- घ्नन्ति
- विस्मर्यते
- प्रस्थास्यन्ते
- प्रस्तुते
- स्रक्ष्यन्ति
- सेक्ष्यन्ति
- श्रूयते
- शक्नोति
- वर्त्स्यन्ति
- वसते
- वत्स्यन्ति
- वदति
- प्रवक्ति
- वेशयन्ते
- लुभ्यन्ति
- उपलप्स्यन्ते
- रुन्द्धे
- रोदिति
- रक्षन्ति
- युध्यन्ते
- युञ्जते
- युजन्ति
- म्रियते
- विमोचयन्ति
- मंस्यन्ते
- मोहिष्यति
- भवति
- भुनक्ति
- भिनत्ति
- भञ्जन्ति
- भजते
- ब्रूते
- विजेष्यन्ते
- जायन्ते
- छिन्त्ते
- आचरन्ति
- चोर्यन्ते
- आगमिष्यन्ति
- कामयन्ते
- खादन्ति
- विक्रेष्यते
- संस्करोति
- क्रुध्यन्ति
- एषयन्ति
- संयन्ति
- समास्ते
- व्यङ्क्ते
- सन्ति
- अस्यन्ति
- अश्नाति
- अश्नुते
- प्राप्स्यन्ति
- अदन्ति
- प्रभोत्स्यन्ते
- बध्नाति
- प्रक्ष्यन्ति
- पुनाति
- पान्ति
- पास्यन्ति
- पद्यते
- पातयति
- पक्ष्यन्ति
- नर्तिष्यति
- आनेष्यन्ति
- द्वेष्टि
- द्रक्ष्यन्ति
- दूषयन्ति
- उपदेक्ष्यन्ति
- धक्ष्यति
- तनोति
- प्रजानीते
- जीवन्ति
B) Přeložte a rozložte sanskrtská složená slova:
आसीत्क्षत्रिय उपपन्नो गुणैरिष्टै रूपवान् । स जनेन्द्राग्रे ऽतिष्ठत् । स देवानयजतारीनजयज्जनानपानमहापुण्यमकरोत् । तस्मान्मृत्वा देवलोके पुनर्भवमलभत ॥१॥ ब्राह्मणो महानगरे ऽवसत् । स पुत्रमागमय्यावक् । ब्राह्मणपुत्रो वेदं गुरावधीयीतेति । तच्छ्रुत्वा स पुत्रो ऽध्ययनाय गुरुमैत् । गुरुगृहे प्रविश्य गुरुमुपातिष्ठद्गुरुश्च तं पुत्रम् ब्राह्मणमपृच्छत् । ततस्तेन पुत्रेणान्नमादयत् ॥२॥ राम आचार्यमुपसंगम्य वचनमब्रवीत् ॥३॥ ब्राह्मणा वेदमध्यैयन् चाध्यापयंश्च देवांश्चायजन्नयजन्त च क्षत्रियाः श्रुतिमध्यैyet जनानरक्षन्महीमभुञ्जन्देवानयजन्त वैश्या वेदमध्यैयन् देवानयजन्ताक्रीणन्व्यक्रीणत च द्विजदासास्तु शूद्रा आसन् ॥४॥ बुद्धपुत्राः सत्यमाजानन्दुःखमरुन्धन्मोक्षं प्राप्नुवन् । बुद्धपुत्र इति बुद्धमार्गभिक्षुरुच्यते ॥५॥
Obr.: बुद्धपुत्र इति बुद्धमार्गभिक्षुरुच्यते
Buddhistický mnich na Srí Lance.
(Zdroj obrázku: Podrobnosti)
32.7. Opakovací cvičení o Vánocích
Poznámka: původně se tento kurz na Univerzitě v Tübingenu každoročně vyučoval ve zimním semestru. U lekce 32 začaly dvoutýdenní vánoční prázdniny.
A) Určete a přeložte následující slova:
- देवस्य
- उषितायाः
- लप्स्यन्ते
- गुरौ
- भाव्यते
- अग्नये
- मोक्तुम्
- वितत्य
- स्मृत्यै
- देवताः
- ब्रवीति
- प्रक्ष्यन्ति
- पततः
- पत्स्यन्ते
- आसते
- महान्ति
- घ्नता
- आययन्ति
- एषिता
- आनाय्य
- अनृताय
- पूजया
- प्रश्नेभ्यः
- धक्ष्यन्ति
- मृगान्
- बोधिम्
- गुणैः
- सन्ति
- यन्ति
- क्रियते
- विगत्य
- चरित्वा
- पीते
- अन्नानि
- जलम्
- वक्ति
- उक्तिः
- अर्धात्
- अर्थेन
- स्तूयन्ते
- श्रोष्यति
- स्रष्टुम्
- पशुम्
- स्तुतीः
- अरयः
- जात्या
- जाताम्
- देक्ष्यति
- दर्शितः
- दुष्टाः
- द्विजातीन्
- मृत्योः
- दुग्धानाम्
- दिष्टिभिः
- मात्रायाम्
- अत्ति
- जायन्ते
- जीयन्ते
- जयन्ति
- जनयन्ति
- प्रभृतेः
- उपतिष्ठन्ति
- स्थित्याम्
- भिक्षुषु
- पक्त्वा
- योद्धुम्
- मारयित्वा
- धेन्वा
- मंस्यन्ते
- इज्यते
- प्रोद्य
- लम्भयति
- स्थापिताभिः
- शक्तिभ्यः
- अलम्
- हेतून्
- प्रतिमासु
- यस्याः
- हि
- तस्मिन्
- ह्रियन्ते
- अधिकृतेषु
- अध्यापयति
- वाचयन्ति
B) Cvičení ke Sandhi: Vložte do následujících vět slova v závorkách. Při tom se zvláště zaměřte na Sandhi:
१. रामो ग्रामात् ... (द्वितीया विभक्तिः) ... गच्छति । (नगर । आर्यग्राम । महानगर । शत्रुग्राम । जयनगर । लोकेश्वरनगर । कविगृह )
२. जयन् ... (प्रथमा विभक्तिः) ... अरीन्हन्ति । (इन्द्रशत्रु । शत्रु । जितशत्रुक्षत्रिय । लोकेश्वर । तद्गुणशूर । देवता)
३. न हि पुण्यवन्तस्ते ... (प्रथमा विभक्तिः) ... । (अरि । आर्यशत्रु)
४. देवता ... (तृतीया विभक्तिः) ... आद्यते । (ऋषि (एकवचने बहुवचने च) । इन्द्रदेवी)
५. ब्राह्मणस् ... (सप्तमी विभक्तिरेकवचने बहुवचने च) ... एति । (नगर)
६. रामो गृहे ... । (आस् । इ । वस्)
७. शूरेण ... (प्रथमा विभक्तिः) ... जीयते । (अरि । इन्द्रशत्रु । उक्तानृतनर । एष नर)
८. कविना... (प्रथमा विभक्तिः) ... स्तूयन्ते । (आर्यदेव । इन्द्रादिदेव)
९. रामस् ... (द्वितीया विभक्तिः) ... गच्छति । (कवि । गृह । आर्यग्राम । अरिनगर । सुखता । तन्नगर । शूद्रग्राम । चन्द्रकीर्ति । ट्युबिङ्गन्नगर)
C) Přeložte do sanskrtu:
Po narození syna pošle bráhmankyně služebníka k bráhmanovi. Bráhmane nechá tohoto služebníka vstoupit do domu a poté se zeptá na syna. Služebník říká, že je syn v pořádku. Když to slyšel, udělal se bráhmane šťastný.
Svatý snesl (jemu) způsobené zlo.
Ctnost je ozdobou muže.
Mocní válečníci odešli do vesnice bráhmanů.
Dívka pláče.
Neexistuje nemoc jako rozkoš, neexistuje nepřítel jako zmatek, neexistuje oheň jako hněv, neexistuje štěstí jako poznání.
Muž, kterého chrání bohyně, je šťastný.
Ať už jakýmkoli větrem oblak spouští vodu (वारि n.), stejným větrem hýbe učencem se svým deštníkem.
Neexistují plodné činnosti kast, životních etap atd.
Kolo znovuzrozování nemá začátek.
Je čas věnovat se jídlu.
Vítejte královny.
Lidé konají záslužná čina pro nebe.
Muž, který z arogance, chamtivosti, hněvu nebo strachu vydává falešný soudní rozsudek, jde do pekla.
Rāma na pokyn učitele odešel z vesnice do města, vstoupil do domu svatého muže, pokorně se postavil před svatce a řekl: „Ustupte od hněvu!“
Vždy (budiž) jeho spojení s těmi, kteří jsou v naukách povzbuzováni, aby rostlo jeho vzdělání/dobré chování. (Toto) protože vzdělání/dobré chování má kořen v tomto (spojení s těmi).
Dokud učitel stojí, nesmí chlapec sedět.
Neexistuje lepší útočiště než Rāma.
Viṣṇumitra posílá Rāmu, aby vyslal Govindu do vesnice.
Govinda nechává Devadattu vařit rýži.
Dharma árijských je, že mladí bráhmanové stále znovu studují úseky Védy a Smṛti.
Učitel vyučil chlapce Védu a pak odešel do domu.
Jaký amulet ochránil dívku?
Pravda je světlem světa.
Komu patří tyto domy?
Dharmou všech je: neubližování, pravdomluvnost, čistota, bezzávislost a trpělivost.
Kṣatrijové, kteří porazili nepřátele, sedí v domě.
Ta je (pravou) manželkou, která mluví lásku; on však je (skutečným) synem, který žije. Žije ten, kdo má dobré vlastnosti; žije ten, kdo má dharmu.
Pán bohů poráží neárijské nepřátele, kteří jsou nepřáteli Indry. (Pasivum)
Yogem činu je asketismus (tapas n.), recitace Védy, služebnost vůči Pánu. Slouží rozvoji meditačního ponoření a oslabení kleśas.
Příjem potravy, spánek, strach a páření: to je společné lidem se zvířaty. V dharmě totiž spočívá jejich přibylá zvláštnost. Opusteni dharmou jsou zvířatům (instruktivem) rovni.
Lidé se rodí, aby zemřeli.
Pekla jsou kvůli zlu. Zlo má za počátek chudobu. Chudoba vzniká nedáváním.
Je dharmou Kṣatrijů, že Kṣatrijové chrání lidi před nepřáteli.
Proto mají tři (tisras) vědy vládu za kořen. Vláda, která má výchovu/dobré chování za kořen, přináší živým bytostem (प्राणभृत्) prospěch a jistý majetek.
Špatní lidé neposlouchají, když učitel mluví o dharmě.
Ačkoliv Ráma je ctěn!
Vznešený Hari je mou cestou/cílem, který (své) nepřátele poslal do nebe, svým věrným umožnil poznat smysl Védy, bohům dal nesmrtelnou potravu k jídlu, tvůrci (विधि) naučil Védu, zemi ve vodě (pevně) usadil.
Viṣṇu se ukazuje svým oddaným.
Vojsko, které není vykonáváno, způsobuje normu ryb.
Kdo má bohatství, ten má přátele; kdo má bohatství, ten má příbuzné; kdo má bohatství, ten je mužem (पुमान् Nom. sq.) ve světě; kdo má bohatství, ten je totiž učencem.
Oheň, který spálí zemřelého, spálí také dobrou vdovu.
Služebná bráhmana uvařila jídlo a nyní ho jí (nyní).
Teď to stačí!
Toto ovoce mu stačí k jídlu.
Vnitřní svatyně je domem pro sochu boha.
Zloděj je osvobozen od krádeže trestem nebo propuštěním. Pokud však král (राजा Nom. sg.) neztrestá (zloděje), získá vinu zloděje.
Protože udělal chybu při oběti, bráhman není hoden přijímat bohatství.
Pokud se konala iniciace, má si osvojiti Védu a filozofii od učenců, ekonomii od vedoucích oddělení (उपयुज्).
Vaiśjadharma je, že vaišjové žijí z nákupu a prodeje. Protože tak je, kupují a prodávají vaiśjasynové.
Má se říkat pravda, má se říkat příjemné; nemá se říkat nepříjemná pravda a nemá se říkat ani nepříjemná nepravda. Toto je věčný dharma.
Na shledanou!
Obr.: पुनर्दर्शनाय
Indické pozdravení / rozloučení.
(Zdroj obrázku: Podrobnosti)
32.8. Opakovací cvičení
Přeložte a určete následující tvary slov:
- अदुग्ध
- स्युः
- शूद्रायै
- धेन्वाम्
- दास्याः
- आस्त
- आनक
- साध्वीः
- प्राजानत
- अद्युः
- आसीत्
- हरौ
- यस्याः
- सता
- तासु
- तन्वीत
- अकुरुत
- आगमय्य
- ताः
- क्रेष्यन्ति
- वसन्तानाम्
- अतन्वत
- अध्यैयन्
- गुर्व्यै
- हराय
- हारयत्
- आहारयत्
- हेतुभिः
- धर्मवतः
- एनया
- तस्याम्
- वेक्ष्यति
- अद्विषुः
- शक्तयः
- आगमेभ्यः
- व्यघ्नन्
- भिन्दीरन्
- भगवते
- यत्सु
- रोत्स्यन्ती
32.9. Překladové cvičení
एकदा कश्चिद्वृद्धो ग्रामन्तरं गच्छ न्पथि श्रान्तो ऽभवत् ।:br
अतः स विश्रमाय पार्श्वस्थितस्य चूततरोर्मूलमग्च्छत् ॥:br
तस्मिन्वृक्षे पचेलिमानि फलान्यवर्तन्त ।:br
वृद्धस्य तेषु स्पृहा जाता ।:br
परं स वृक्षमारुह्य तानि ग्रहीतुं नाशक्नोत् ॥:br
दिष्ट्या तस्मिन् तरौ केचिद्वानराः फलानि खादन्तः स्थिताः ।:br
तानवलोक्य वृद्धः प्रहर्षं गतः ।:br
स किमकरोत् ।:br
स कतिचिदुपला नादाय वानरां ल्लक्ष्यीकृत्य प्राक्षिपत् ।:br
वानराः कुपिताः कानिचित्फलान्यवचित्य वृद्धं प्रति प्राक्षिपन् ।:br
वृद्धः सहर्षं तान्या दाय स्वाभीष्टदेशं गतः ॥:br
अहो वृद्धस्य कौशलम् ॥
(z: संस्कृतबालादर्श)
Vysvětlení:
पथि Lok. sg. k पथ् m. "cesta" (nepravidelná deklinace)
लक्ष्यीकृ च्विऽ-suffix अन् लक्ष्य + कृ : něco učinit jako लक्ष्य, co předtím nebylo लक्ष्य
आदाय absolutiv k आ-दा (3. třída přítomného času) "brát"
Obr.: तस्मिन्वृक्षे पचेलिमानि फलान्यवर्तन्त
Opice v mango stromech.
(Zdroj obrázku: Podrobnosti)