Lekce 10

10.1. Pasivní věta

Schéma:
(Agens - kartṛ - v instrumentálu (tṛtīyā)) - (přímý objekt - karman - v nominativu) - pasivní tvar slovesa

např. brāhmaṇena deva ijyate = ब्राह्मणेन देव इज्यते = "Brahman uctívá boha obětí" (doslova: "Boh je od brahmána s obětí uctíván.")
Tato věta je zcela (!) významově totožná s větou:
brāhmaṇo devaṃ yajati / yajate = ब्राह्मणो देवं यजति / यजते

V pasivní větě stojí agens (kartṛ) v instrumentálu (tṛtīyā ž. "třetí pádová koncovka"), přímý objekt (karman n.) v nominativu (prathamā ž.).
Pasivní věty, ve kterých není agens vyjádřen, mají obvykle bezosobní význam ("jedna"):
např. ijyate = इज्यते "Obětuje se" (doslova: "s obětí je uctíváno").

I když by příslušná aktivní věta obsahovala akuzativ (dvitīyá) cíle, může být tento v pasivní větě uveden do nominativu (prathamā):

Aktivní větě rāmo grāmaṃ gacchati = रामो ग्रामं गच्छति = "Ráma jde do vesnice" odpovídají pasivní věty:
rāmeṇa grāmaṃ gamyate = रामेण ग्रामं गम्यते
alternativně: rāmeṇa grāmo gamyate = रामेण ग्रामो गम्यते

Neutrální slovesa (slovesa bez přímého objektu) mají často pasivní konstrukce, zejména v zdvořilých rozkazech:
praviśyatām = प्रविश्यताम् = "Prosím, vstupte = Prosím, veďte se dovnitř = Pojďte dál!"
niṣadyatām = निषद्यताम् = "Prosím, posaďte se = Prosím, usedněte si = Prosím, vezměte místo"

Sanskritové pasivní konstrukce jsou mimořádně časté: pasiv je totiž snazší tvořit než například četné kmeny přítomného času.

Sanskritové pasivní věty se obecně v němčině nesmí převádět do pasivu, protože německý pasiv má zcela jinou stylistickou funkci.

10.2. Instrumentál (tṛtīyā ž. = तृतीया = "třetí pádová koncovka")

Pravidelné koncovky instrumentálu (tṛtīyā):
Singular: -ā
Plural: -bhis

Pravidelné tvary:

	Instrumentál singuláru	Instrumentál plurálu
Ženská rod na -i śruti:brश्रुति	śruty-ā श्रुत्या	śruti-bhis श्रुतिभिस्
Ženská rod na -ī:brdevī देवी	devy-ā देव्या	devī-bhis देवीभिस्
Ženská rod na -u:brdhenu:brधेनु	dhenv-ā धेन्वा	dhenu-bhis धेनुभिस्

Neregulární tvary (singulár):

	Instrumentál singuláru	Instrumentál plurálu
Mužský rod na -i:brkavi:brकवि	kavi-n-ā कविना	kavi-bhis कविभिस्
Mužský rod na -u:brpaśu:brपशु	paśu-n-ā पशुना	paśu-bhis पशुभिस्
Ženská rod na -ā:brdevatā देवता	devat-ay-ā देवतया	devatā-bhis देवताभिस्

Mužský a střední rod na -a (neregulární v singuláru i plurálu):

	Instrumentál singuláru	Instrumentál plurálu
Mužský rod na -a:brdeva:brदेव	devena देवेन	devais देवैस्
Střední rod na -a:brphala:brफल	phalena फलेन	phalais फलैस्

Otázková zájmena kim:

	Instrumentál singuláru	Instrumentál plurálu
Maskulinum / Neutrum	kena केन	kais कैस्
Femininum	kayā कया	kābhis काभिस्

Demonstrativní zájmena:

Zájmeno	Rod	Instrumentál singuláru	Instrumentál plurálu
tad "on, ona, to; ten, ta, to" (zmiňovaný) तद्	M/N	tena तेन	tais तैस्
	F	tayā तया	tābhis ताभिस्
etad "tento, tato, toto" (velmi blízko mluvčímu) एतद्	M/N	etena / enena एतेन / एनेन	etais एतैस्
	F	etayā / enayā एतया / एनया	etābhis एताभिस्
idam "tento, tato, toto" (blízko) इदम्	M/N	anena / enena अनेन / एनेन	ebhis एभिस्
	F	anayā / enayā अनया / एनया	ābhis आभिस्

10.2.1. K užití instrumentálu (tṛtīyā = तृतीया)

Instrumentál (tṛtīyā) se hlavně používá na otázky:
Čím?
S čím?
S kým?

Stojí

1. ve větách trpných: Agens (kartṛ) v instrumentálu
2. k vyjádření prostředku nebo nástroje, kterým je něco prováděno
3. k vyjádření cesty, po které se někdo kam dostává
4. k vyjádření spojení, sjednocení, doprovodu s
5. u postpozic ve významu "spolu s, s"; např. saha = सह = "s" :brnapř.:br brāhmaṇena saha = ब्राह्मणेन सह = "společně s brámanem"

Další užití instrumentálu (tṛtīyā) následuje později.

10.3. Takzvané cerebralizační pravidlo pro -n- (jeden slovní sandhi)

-n-, na které následuje samohláska nebo n, m, y, v, se nahrazuje -ṇ-, pokud ve slově předchází ṛ, ṝ, r, ṣ tomuto -n- nebo nestojí žádný jiný zvuk než samohlásky, velké souhlásky (gutturály), labiály, y, v, h nebo anusvāra mezi těmito zvuky a následujícím -n- ve slově.

Proto:

	Instrumentál singuláru
guru गुरु	guruṇā गुरुणा
śūdra शूद्र	śūdreṇa शूद्रेण
īśvara ईश्वर	īśvereṇa ईश्वरेण
kṣatriya क्षत्रिय	kṣatriyeṇa क्षत्रियेण
naraka नरक	narakeṇa नरकेण

Tak je také vysvětlit -ṇ- v:

śravaṇa श्रवण

śṛṇoti शृणोति

kāraṇa कारण

brāhmaṇa ब्राह्मण

10.4. Pasivum, indikativ prézenta (yak = यक्)

Tvorba:
(většinou) slabý kořen + -ya- + koncovka átmanepada

např.

Kořen:brधातु	3. sg. pas. préz. indik. यक् लट्	3. pl. pas. préz. indik. यक् लट्
nī :br1 U:br(nayati)	nīyate (नीयते) "je veden"	nīyante (नीयन्ते)
man :br4 Ā (manyate)	manyate (मन्यते) "je myšleno"	manyante (मन्यन्ते)
viś :br6 P:br(viśati)	viśyate (विश्यते) "je vstoupeno"	viśyante (विश्यन्ते)

Všimněte si, že u sloves 4. třídy přítomného času mají formy átmanepada a pasiva stejný tvar! To, zda jde o átmánepadu nebo pasivum, lze v tomto případě poznat pouze ze syntaxe věty.

10.4.1. Zvláštní pravidla pro tvorbu pasiva

1. Kmeny končící na -i nebo -u prodlouží svůj samohlásku před pasivní příponou -ya-:

• ji 1. osoba: jīyate, jīyante :brजीयते, जीयन्ते
• śru 5. osoba: śrūyate, śrūyante :brश्रूयते, श्रूयन्ते
• su 5. osoba: sūyate, sūyante :brसूयते, सूयन्ते

2. Kmeny s -a- mezi souhláskami (kromě nosových, y, r, v) zůstávají na vysoké úrovni:

• labh 1. átm.: labhyate, labhyante :brलभ्यते, लभ्यन्ते

3. Některé kmeny tvoří své pasivum na vysoké úrovni (nebo v ablautové stupnici kmenů přítomného času):

• āp 5. osoba: āpyate, āpyante :brआप्यते, आप्यन्ते
• khād 1. osoba: khādyate, khādyante :brखाद्यते, खाद्यन्ते
• smṛ 1. osoba: smaryate, smaryante :brस्मर्यते, स्मर्यन्ते

4. Nízká úroveň sloves, která začínají na ya, va, ra, nebo u nichž se tyto hlásky nachází po jiné souhlásce (Samprasāraṇa = सम्प्रसारण):

Kmen:brधातु	Nízká úroveň सम्प्रसारण	Pasivum:brयक्
yaj 1. átm. यज्	*yj » ij	ijyate इज्यते ijyante इज्यन्ते
vad 1. osoba:brवद्	*vd » ud	udyate उद्यते udyante उद्यन्ते
prach 6. osoba:brप्रच्छ्	*prcch » pṛcch	pṛcchyate पृच्छ्यते pṛcchyante पृच्छ्यन्ते

Tradiční domácí označení pro tuto formaci hlubinné úrovně u sloves s ya resp. va je Samprasāraṇa (नपुंसकम् = सम्प्रसारण).

5. Koncové -ṛ po jediném souhlásce se před pasivní příponou -ya- nahrazuje za -ri-:

• kṛ 8 U: kriyate, kriyante :brक्रियते, क्रियन्ते
• Ale: smṛ 1 P: smaryate :brस्मर्यते

6. Některé kořeny na -an mají alternativně dvě pasivní kmenotvorné formy:

• jednu -an-ya
• jednu -ā-ya- (dlouhé ā je zástupcem hypotetického dlouhého nosového samohlásky)

např. tan 8 U.

• tan-ya-te, tan-ya-nte :brतन्यते, तन्यन्ते
• tā-ya-te, tā-ya-nte :brतायते, तायन्ते (z *tn-ya-nte)

10.5. Slovník

Naučte se následující slova:

gṛha n. गृह : dům
grāma m. ग्राम : vesnice
nagara n. नगर : město

K životu ve městě a vesnici viz Basham, Wonder, kap. 6.

yajña m. यज्ञ: oběť

Oběť je v Indii především uctíváním božstva jako hosta. Tím se zavazuješ k božstvu.

Slovní tvorba: yaj 1 U + kṛt-přípona -na-.

puṇya n. पुण्य: dobré dílo, zásluha

Čím si zasloužíš pohodu a dobré znovuzrození.

pāpa n. पाप: zlé dílo, zlo (protiklad k puṇya)
satya n. सत्य: pravda

V Indii připisovali pravdivému slovu kouzelnou sílu, ba celá světová řádka je udržována a stvořena pravdivým slovem. K této důležité představě viz základní dílo:

Lüders, Heinrich (1869–1943): Varuna / Heinrich Lüders. Z pozůstalosti vydal Ludwig Alsdorf. - Göttingen : Vandenhoeck & Ruprecht. -- Svazek 2: Varuna a Ṛta. -- 1959. -- XXIII stran, str. 340 - 764

Obr.: वरुणः
(Zdroj obrázku: Podrobnosti)

anṛta n. अनृत : nepravda, lež (protiklad k satya)

Tvoření slova an- („ne-“) + ṛta n.

ṛta je ústřední pojem ve Védech, jehož překlad je předmětem sporů: „pravda“ (Lüders, Thieme), „řád“ (Renou).

ṛṣi m. ऋषि : védický mudrc, autor védských písní

Jména těchto ṛṣis jsou uváděna v Brāhmaṇách stejně jako ve zvláštních seznamech k Védám. Všichni bráhmanové odvozují svůj původ od těchto ṛṣis, podle nichž jsou pojmenováni jejich gotra (गोत्र). K pojmu gotra viz Basham, Wonder, kap. 5.

Obr.: विश्वामित्रः
(Zdroj obrázku: Podrobnosti)

vad 1. osoba singuláru (vadati) वद् वदति : říkat, mluvit
prach 6. osoba singuláru (pṛcchati !) प्रच्छ् पृच्छति : ptát se (někoho: akuzativ; na něco: akuzativ)
saha सह : společně s, spolu s (také u „bojovat proti“ atd.) (postpozice s instrumentálem)

10.6. Cvičení

A) Tvořte pasivum k následujícím tvarům sloves (s překladem slovesného tvaru):

1. sṛjati (सृजति)
2. yudhyate (युध्यते)
3. bhavanti (भवन्ति)
4. yajati (यजति)
5. nṛtyati (नृत्यति)
6. nayanti (नयन्ति)
7. smarati (स्मरति)
8. śṛṇvanti (शृण्वन्ति)
9. paśyati (पश्यति) (Pasivum se tvoří od dṛś!)
10. jayanti (जयन्ति)
11. kurvate (कुर्वते)
12. āpnuvanti (आप्नुवन्ति)
13. viśati (विशति)
14. khādanti (खादन्ति)
15. sunoti (सुनोति)
16. gacchati (गच्छति)
17. manyante (मन्यन्ते)
18. labhante (लभन्ते)
19. rakṣanti (रक्षन्ति)
20. vadanti (वदन्ति)
21. pṛcchanti (पृच्छन्ति)
22. tanvanti (तन्वन्ति) (2 tvary!)

B) Vytvořte instrumentál singuláru a plurálu ke všem doposud naučeným podstatným jménům.

C) Převeďte následující věty do trpného rodu a přeložte je:

1. brāhmaṇo devīm yajati. (ब्राह्मणो देवीं यजति)
2. sādhuḥ svargaṃ gacchati. (साधुः स्वर्गं गच्छति)
3. śūdraṃ jayati. (शूद्रं जयति)
4. guruḥ phalāni khādati. (गुरुः फलानि खादति)
5. gurūñchṛṇoti. (गुरूञ्छृणोति)
6. ko 'gniṃ paśyati. (को ऽग्निं पश्यति)
7. ayaṃ kavirmantraṃ smarati. (अयं कविर्मन्त्रं स्मरति)
8. iyaṃ devī kṣatriyā rakṣati. (इयं देवी क्षत्रिया रक्षति)
9. kṣatriyā viṣṇuṃ yajante. (क्षत्रिया विष्णुं यजन्ते) (2 možnosti)
10. brāhmaṇo 'gniṃ karoti. (ब्राह्मणो ऽग्निं करोति)
11. vaiśyā imaṃ grāmaṃ gacchanti. (वैश्या इमं ग्रामं गच्छन्ति) (2 možnosti)
12. ete gurūṃstu śṛṇvanti. (एते गुरूंस्तु शृण्वन्ति)
13. sādhuḥ svargamāpnoti. (साधुः स्वर्गमापnoti)
14. brāhmāṇāḥ somaṃ sunvanti. (ब्राह्मणाः सोमं सुन्वन्ति)
15. paśūllabhate. (पशूल्लभते)
16. ke yodhāḥ kṣatriyaiḥ saha yudhyante. (के योधाः क्षत्रियैः सह युध्यन्ते)

D) Přeložte do sanskrtu:

1. Brahman jde s vaišjou do vesnice.
2. Uctívá Viṣṇua obětí. (Oběť yajña vyjádřit!)
3. Véda je nazývána śruti. (vad)
4. Napíná se osnovní nit. (2 možnosti)

Obr.: तन्तुवायः
(Zdroj obrázku: Details)

5. Učitelé jsou tázáni. (Trpný rod)
6. Oko je vedeno. (Trpný rod)
7. Básník vidí božstvo. (Trpný rod)
8. Kdo (ž. rod) střeží dívku? (Trpný rod)
9. Kšatrija uctívá PÁNA obětí. (Trpná konstrukce, bez použití slova yajña)
10. Štědrostí dosahuje stoupenec Buddhy nebe.

10.7. Slovník 2

makṣikā f. मक्षिका : moucha, včela
vraṇa m. व्रण : rána, chyba, škoda
dhana n. धन : odměna, peníze, bohatství, majetek
iṣ 6 P (icchati) इष् इच्छति : přát si
pārthiva m. पार्थिव : král
nīca 3 नीच : nízký, hluboký
kalaha m. कलह : spor, hádka
śānti f. शान्ति : přestání, klid, mír
śam 4 P (śāmyati !) शम् शाम्यति : být klidný, uklidnit se
nara m. नर : muž, člověk
lubh 4 P (lubhyati) लुभ् लुभ्यति : toužit
sūkta 3 सूक्त : dobře řečeno, krásně vysloveno; n. píseň
śiṣya m. शिष्य : žák
atra अत्र : zde
tatra तत्र : tam
bhānu m. भानु : lesk, slunce
vand 1 Ā (vandate) वन्द् वन्दते : pozdravit, ctít
vṛṣ 1 P (varṣati) वृष् वर्षति : pršet
nṛpa m. नृप : král, vládce
kṣīra n. क्षीर : mléko
mārga m. मार्ग : cesta
evam एवम् : tak
iha इह : zde
śubh 1 Ā (śobhate) शुभ् शोभते : být krásný, zářit

10.8. Čtecí a překladová cvičení

Čtěte a přeložte, poté převést do trpného rodu:

क १.

मक्षिका व्रणमिच्छन्ति धनमिच्छन्ति पार्थिवाः ।
नीचाः कलहमिच्छन्ति शान्तिमिच्छन्ति साधवः ॥

२. नरान्सृजति देवः । |
३. कवयो धनं लुभ्यन्ति । |
४. ऋषयः सूक्तानि पश्यन्ति । |
५. विष्णुमृषिर्यजति । |
६. गुरूञ्शिष्यांश्च पश्यति । |
७. स्वर्गं लभन्ते । |
८. अत्रर्षिर्भानुं वन्दते । |
९. ग्रामं गच्छन्ति । |
१०. दानानि वर्षन्ति नृपाः ॥

ख

१. सदा देवान्स्मरन्ति । |
२. ऋषिभी रामो वसति । |
३. हरिं क्षीरेण यजति । |
४. मार्गेण ग्रामं गच्छन्ति । |
५. धनेन सुखमिच्छन्ति नराः । |
६. एवं वदन्ति । |
७. शान्त्यर्षय इह शोभन्ते । |
८. कपयः फलानि खादन्ति । |
९. गजो गच्छति । |
१०. हरिर्गृहं गच्छति । |
११. सारथी रथं नयति ॥