Lekce 8
8.1. Tvoření nominálních kmenů
V tradiční indické gramatice se rozlišuje u suffixů, jimiž jsou tvořeny nominální kmeny:
kṛt-suffixy (कृत्) (primární suffixy): tvoří z verbálních kořenů (dhātu m. = धातु) a verbálních kmenů nominální kmeny, absolutiva a infinitivy.
taddhita-suffixy (तद्धित) (sekundární suffixy): připojují se k nominálním kmenům a indeklinabilím a tvoří nové nominální kmeny resp. indeklinabilia.
Schéma:
Kořen + kṛt-suffix » nominální kmen atd. + taddhita-suffix » nový nominální kmen atd.
Nominální kmen + pádová koncovka » syntaxicky použitelné podstatné jméno
8.2. Členění nominálních suffixů
kṛt (kṛdanta) = कृत् (कृदन्त)
kārakakṛt (कारककृत्) » nomina agentis (označují osobu, která koná to, co je vyjádřeno kořenem)
kṛtikṛt (कृतिकृत्) » nomina actionis (označují činnost vyjádřenou kořenem) resp. abstrakta
taddhita
viśeṣyataddhita (विशेष्यतद्धित) » adjektiva
bhāvārthakataddhita (tanmātrataddhita) (भावार्थकतद्धित / तन्मात्रतद्धित) » abstrakta
tadvattaddhita (तद्वत्तद्धित) » přivlastňovací (např. -mant -मन्त्, -vant -वन्त्)
tolanataddhita (atiśāyanataddhita) (तोलनतद्धित / अतिशायनतद्धित) » stupňování (komparativ, superlativ), srovnání
pūraṇataddhita (पूरणतद्धित) » ordinální číslovky (první atd.)
vibhaktitaddhita (विभक्तितद्धित) » místo pádových koncovek (např. -tas -तस्, -tra -त्र)
abhūtatadbhāva (cvitaddhita) (अभूततद्भाव / च्वितद्धित) » (cvi-tvoření च्वि, -sāt -सात्)
Rozdělení podle ablautu:
guṇya (गुण्य): tvorba ve stupni guṇa
na guṇya (न गुण्य): tvorba ve stupni zero
vṛddhyarha (वृद्ध्यर्ह): tvorba ve stupni vṛddhi
8.3. Některá důležitá nominální přípony
8.3.1. -a m. (kṛt)
Přípona kṛt -a tvoří maskulina (vzácněji neutra) substantiva, která označují činnost nebo stav vyjádřený kořenem; někdy také adjektiva nebo substantiva vyjadřující agens (kartṛ) činnosti vyjádřené slovesným kořenem. U krátké předposlední slabiky (= samohláska před souhláskou, na kterou kořen končí) nebo koncové samohlásky kořene se obvykle nahrazuje stupněm guṇa nebo vṛddhi.
Příklady:
| Kořen:brधातु | + -a (kṛt) | Význam |
|---|---|---|
| ji 1 P:brआप् "vítězit" | jaya m. जय | "vítězství, vítěz" |
| muh 4 P:brमुह् "být zmámen" | moha m. मोह | "zmámení, omyl, blud" |
| krudh 4 P:brक्रुध् "hněvat se" | krodha m. क्रोध | "hněv" |
| kup 4 P:brकुप् "hněvat se" | kopa m. कोप | "hněv" |
| lubh 4 P:brलुभ् "toužit" | lobha m. लोभ | "chtíč" |
| labh 1 Ā लभ् "získat" | lābha m. लाभ | "získání, zisk" |
| sṛj 6 P:brसृज् "uvolnit,:brpustit na svobodu" | sarga m. सर्ग | "uvolnění, emanace, stvoření" (viz později sandhi j » g) |
| śru 5 P:brश्रु "slyšet" | śrava m. श्रव | "slyšení" |
| bhū 1 P:brभू "stát se, být" | bhāva m. भाव | "stávání se, (nějaké) bytí, podstata, charakter" |
| yudh 4 Ā युध् "bojovat" | yodha m. योध | "bojovník, válečník, voják" |
8.3.2. -ana n. (kṛt)
Křtsufix -ana tvoří obvykle střední rody substantiv, které označují činnost, stav nebo prostředek či nástroj, jímž je činnost vyjádřená kořenem nebo verbálním kmenem uskutečněna. Pro krátkou předposlední slabiku nebo koncový samohlásku kořene se obvykle nahrazuje stupňovanou formou (guṇa).
Příklady:
| Kořen:brधातु | + -ana (kṛt) | Význam |
|---|---|---|
| gam 1 P:brगम् "jít" | gamana n. गमन | "chození" |
| nī 1 U:brनी "vést" | nayana n. नयन | "(nástroj vedení, tj.) oko" |
| śru 5 P:brश्रु "slyšet" | śravaṇa n. श्रवण | "(nástroj slyšení =) ucho" |
| kṛ 8 U:brकृ "udělat" | kāraṇa n. कारण | "(to, čím je něco děláno, tj.) příčina, důvod" |
| bhū 1 P:brभू "stát se" | bhavana n. भवन | "stávání se, vznik" |
| dṛś 4 P:brदृश् "vidět" | darśana n. दर्शन | "vidění, pohled, filozofický systém, zjev, speciálně: Darśan" |
Obr.: Maa Batakali Darshan, Puri, Orissa
(Zdroj obrázku: Detaily)
"Darśan" nebo "Darśana" je termín z hinduismu pro pohled a vizi svatého a božského. Pod Darśana se například rozumí oficiální setkání žáka a mistra, při kterém byl žák pozván mistrem. Může to však také znamenat ponoření se při pohledu na sochu boha. Poslední význam je ten, který je v dnešním hovorovém hindštíně nejčastější. V souvislosti s Matou Amritanandamayí znamená Darśan objetí od gurua.
Poddaní hindové chodí do chrámu, aby získali daršan Boha skrze symbol nebo sochu, v níž se předpokládá duchovní přítomnost božstva. V tomto smyslu je daršan také požehnáním od božstva. Daršan lze však přijmout i skrze vidění božství během modlitby nebo meditace. Daršan může také poskytnout živá osoba, která je považována za vtělení božstva, například avatára.
(Zdroj: Wikipedia)
8.3.3. -tra n. (kṛt)
Křít-suffix -tra tvoří (většinou) střední rody substantiv, která označují prostředek nebo nástroj, jímž dochází k činnosti vyjádřené kořenem. Krátká předposlední slabika a koncový samohláska kořene jsou nahrazeny stupňem guṇa.
Příklady:
| Kořen:brधातु | + -tra (kṛt) | Význam |
|---|---|---|
| nī 1 U:brनी "vést" | netra n. नेत्र | "(Prostředek vedení =) oko" |
| śru 5 P:brश्रु "slyšet" | śrotra श्रोत्र | "(Nástroj slyšení =) ucho" |
| man 4 Ā मन् "myslet" | mantra m. (!) मन्त्र | "(Nástroj myšlení:) slova, 'magická' formule (mantra)" |
| tan 8 U:brतन् "napnout" | tantra n. तन्त्र | "pouto" |
Prvotní mantra Óm (ॐ) v různých indických spisech
 |  |
|---|---|
| In Devanāgarī | In Bengali Schrift |
 |  |
| V kannaršském písmu | V támilském písmu |
 |  |
| In Malayalam-Schrift | Jaina-Oṃ |
(Zdroje obrázků: Podrobnosti)
8.3.4. -ti ž. (kṛt)
Křtsuffix -ti tvoří ženská substantiva, která obecně vyjadřují činnost nebo stav označený kořenem. Podoba koene je v hloubkové (guṇa) úrovni.
Příklady:
| Kořen:brधातु | + -ti (kṛt) | Význam |
|---|---|---|
| śru 5 P:brश्रु "slyšet" | śruti ž. श्रुति | "slyšení, Véd" |
| smṛ 1 P:brस्मृ "připomenout si" | smṛti ž. स्मृति | "připomenutí, paměť, tradice, bdělost" |
| nī 1 U:brनी "vést" | nīti ž. नीति | "vedení, vedení, chování" |
| sṛj 6 P:brसृज् "emanovat, vyslat" | sṛṣṭi ž. सृष्टि | "emanace, stvoření" |
| dṛś 4 P:brदृश् "vidět" | dṛṣṭi ž. दृष्टि | "pohled, zrak, pohledový úhel" |
| gam 1 P:brगम् "jít" | gati ž. गति | "chůze, dráha, cíl chůze" (z *gm » ga + -ti) |
| man 4 Ā मन् "myslet" | mati ž. मति | "myslení, myšlenka, názor" (z *mn » ma + -ti) |
*Poznámka: * před formou znamená, že tato forma v sanskrtu nevyskytuje, ale je teoreticky odvozena jako předpoklad pro určitý tvar. Hloubková (guṇa) úroveň gam je gṃ = *gm, kde m je nahrazeno tzv. nasalis sonans samohláskou a » ga. Analogicky platí pro man » ma.
8.3.5. -tva n., -tā ž. (taddhita)
Taddhitasuffixy -tva n. a -tā ž. tvoří abstraktní substantiva od podstatných jmen. Podoba základního nominálního kmene zůstává nezměněna.
Příklady:
| Kmen podstatného jména:brनामप्रातिपदिक | + -tva n. (taddhita) | + -tā f. (taddhita) | Význam |
|---|---|---|---|
| guru गुरु:br3 "těžký, důstojný,:brm. Učitel" | gurutva n. गुरुत्व | gurutā f. गुरुता | "těžkost, důstojnost,:brUčitelský stav (podstata nebo povaha učitele)" |
| brāhmaṇa ब्राह्मण:brm. "Brahman" | brāhmaṇatva n. ब्राह्मणत्व | brāhmaṇatā f. ब्राह्मणता | "být Brahmanem,:brco činí z někoho Brahmana,:brpodstata / povaha Brahmana" |
| deva देव:brm. "Nebeský, bůh" | — | devatā f. देवता | "božstvo" |
Tyto tvary lze prakticky vytvořit k jakémukoli podstatnému jménu a jsou ve vědeckých sanskrtských dílech velmi časté.
8.4. 8. třída přítomného času (tanādi = तनादि = "tan atd.")
Tvorba kmene:
Silný kmen: Kořen + -o-
Slabý kmen: Kořen + -u- (před samohláskou: -v-)
Příklad tan 8 U (तन्) "natáhat":
3. sg. P. tanoti :brतनोति
3. pl. P. tanvanti :brतन्वन्ति
3. sg. Ā. tanute :brतनुते
3. pl. Ā. tanvate :brतन्वते
Poznámka: K diskusi o tom, zda tan ve skutečnosti patří do 5. třídy (*tn » ta + no-), viz Thumb-Hauschild, Handbuch des Sanskrit II, 265.
Nejdůležitějším kořenem 8. třídy je kṛ 8 U (कृ) "dělat, konat". Jeho skloňování je nepravidelné:
kṛ 8 U (कृ) "dělat, konat"
3. sg. P. karoti :brकरोति
3. pl. P. kurvanti :brकुर्वन्ति
3. sg. Ā. kurute :brकुरुते
3. pl. Ā. kurvate :brकुर्वते
8.5. Slovník
Naučte se následující slova:
ji 1 P (jayati) जि जयति : zvítězit, porazit
labh 1 Ā (labhate) लभ् लभते : chytit, získat
tu तु : ale (stojí po prvním slově opačné věty nebo její části)
paś 4 P (paśyati) पश् पश्यति : vidět, spatřit (používá se jako kmen přítomného času místo kořene dṛś 0 „vidět, spatřit“)
kṛ 8 U (karoti) कृ करोति : dělat, konat
tan 8 U (tanoti) तन् तनोति : natahovat
rakṣ 1 P (rakṣati) रक्ष् रक्षति : střežit
sārathi m. सारथि : vozataj, povozník
kapi m. कपि : opice
kumārī f. कुमारी : dívka, panna
nāga m. नाग : nahý, slon, had (slon a had nemají srst, stejně jako „nahá opice“ člověk)
gaja m. गज : slon
śuc 1 P (śocati) शुच् शोचति : litovat, truchlit
śuka m. शुक : papoušek
pat 1 P (patati) पत् पतति : padat, létat
patrikā f. पत्रिका : dopis
likh 1 P (likhati) लिख् लिखति : rýt, psát (původně škrabkou na palmový list, později obecně)
Obr.: likh (लिख्) : ocelové psací pero pro rytí do palmových listů
(Zdroj obrázku: Podrobnosti)
Obr.: likh (लिख्) : psací tyčka Bataků (Sumatra), jaká se pravděpodobně používala i v Indii
(Zdroj obrázku: Podrobnosti)
sukha n. सुख : štěstí, blahobyt
duḥkha n. दुःख : neštěstí, utrpení
8.6. Cvičení
A) Vysvětlete následující podstatná jména uvedením kořene, od které jsou odvozena, a nominálního suffixu. Uveďte rod a význam:
- lobha
- rakṣa
- śrotra
- mati
- savana
- yodha
- lābha
- kāraṇa
- gati
- khādana
- smara
- sṛṣṭi
- tantra
- bhāva
- darśana
- netra
- veśana
- kopa
- sarga
- yajana
- moha
- śrava
- bhavana
- nīti
- nartana
- jaya
- nayana
- śravaṇa
B) Vytvořte abstrakta ke všem doposud naučeným podstatným jménům a zvažte jejich význam (ústně).
C) Vložte jako přímý objekt v singuláru a plurálu:
kṣatriyas ... rakṣati (brāhmaṇa, vaiśya, śūdra, brāhmaṇī, kṣatriyā)
D) Přeložte:
- Kṣatriyas střeží jak brāhmaṇy, tak vaiśy a śūdry. (2 možnosti)
- Svatý muž vidí jak nebe, tak pekla.
- On poráží Kṣatriyas.
- Ona napíná osnovu.
- vojáci bojují.
- Brāhmaṇa vytváří oheň.
- Brāhmaṇové vytvářejí oheň.
- Co dělají tito bojovníci?
- Koho vidí oko?
- Co si přejí bohové?
- Jaký je důvod?
8.7. Čtecí a překladové cvičení
- शूद्रो बालं नयति ।
- कविर्देवं यजते ।
- साधुः फलानि खादति ।
- गुरुः क्रोधं जयति ।
- देवो नरकं सृजति ।
- धेनुर्ग्रामं विशति ।
- कामक्रोधलोभा नरकं नयन्ति ।
- देवतां यजति ।
- बाला भवति ।
- सारथी रथं नयति ।
- कपयः फलानि खादन्ति ।
- बाला लिखति ।
- कुमारी गृहं विशति ।
- देवो नागं सृजति ।
- बालो गजं नयति ।
- विमला शोचति । (विमला vlastní jméno Vimalā)
- शुकः पतति ।
- बालः पत्रिकां लिखति ।