Lekce 5
5.1. Nominalní kompozita (samāsa m. = समास)
Tvorba složených slov ve velmi velkém rozsahu je charakteristickým rysem sanskrtu.
Nejdůležitějšími tvary pro tvorbu komposit jsou:
kopulativní kompozita (dvandva n. = द्वन्द्व)
determinativní kompozita (tatpuruṣa m. = तत्पुरुष)
possesivní kompozita (bahuvrīhi m. = बहुव्रीहि)
(K dvěma posledně jmenovaným viz později!)
5.2. K sanskrtské terminologii pro kompozita
ghaṭakapadāni n. pl. = घटकपदानि : Členové kompozita
vigrahavākyam n. = विग्रहवाक्यम् : Rozklad kompozita
nityasamāsaḥ m. = नित्यसमासः : Kompozum, pro které neexistuje vigrahavākya nebo jehož vigrahavākya není možné s slovy kompozita.
aluksamāsaḥ m. = अलुक्समासः : Kompozum, ve kterém přední člen si zachovává pádovou koncovku
luksamāsaḥ m. = लुक्समासः : Kompozum, jehož přední členové jsou bez pádových koncovek (běžný případ)
madhyamapadalopī m. = मध्यमपदलोपी : Kompozum, ve kterém jsou vynechány jeden nebo více prostředních členů
5.3. Kopulativní kompozita (Dvandva n. = द्वन्द्व)
Kopulativní kompozita slouží k propojení gramaticky shodných, koordinovaných členů (podstatných jmen nebo přídavných jmen).
Dvandva označuje:
buď součtovou spojení osob, věcí, vlastností označených jeho jednotlivými členy:
Itaretaradvandva = इतरेतरद्वन्द्वnebo sjednocuje tyto osoby, věci nebo vlastnosti do jednoty:
Samāhāradvandva ("shromažďovací dvandva") = समाहारद्वन्द्व
V prvním případě (Itaretaradvandva):
Dvandva získává gramatický rod svého posledního členu a koncovky duálu (při dvou věcech) nebo plurálu (při více než dvou věcech). Jsou také přípustné singulární koncovky.
Ve druhém případě (Samāhāradvandva):
Dvandva je obecně středního rodu (nezávisle na rodu posledního členu) a stojí v singuláru.
Rozbor:
Probíhá s „a“ (ca = च), někdy s „nebo“ (vā = वा) nebo „každý“.
K duálním dvandvům viz později!
5.3.1. Předčleny složených slov
Předčleny složených slov (ne jen dvandv) mají obvykle tvar nezměněného kmenového podstatného jména. Jednotlivé členy složených slov se spojují podle pravidel slovního sandhi (tj. sandhi, který jsme doposud poznali, na rozdíl od vnitroslovního sandhi, který se uplatňuje uvnitř slova před formativními prvky).
5.3.2. Plurální Itaretaradvandva
Příklady plurálních dvandv:
brāhmaṇa-kṣatriya-vaiśya-śūdrāḥ = ब्राह्मणक्षत्रियवैश्यशूद्राः
= brāhmaṇāḥ kṣatriyā vaiśyāḥ śūdrāś ca = ब्राह्मणाः क्षत्रिया वैश्याः शूद्राश्च
(bráhmanové, kṣatrijové, vaišjové a šúdrové)
nebo = brāhmaṇaḥ kṣatriyo vaiśyaḥ śūdraś ca = ब्राह्मणः क्षत्रियो वैश्यः शूद्रश्च
(jeden/bráhman, kṣatrija, vaišja a šúdra)
kavi-guravaḥ = कविगुरवः
= kavayo guravaś ca = कवयो गुरवश्च
(básníci a učitelé [plur.])
(Poznámka: „Jeden básník a jeden učitel“ by muselo být ve duálu!)
Pro pořadí členů v dvandva platí mimo jiné následující pravidla:
Označení různých stavů (varṇa) má být uspořádáno podle jejich hierarchie (nejvyšší nejdříve).
Jméno staršího bratra má předcházet jménu mladšího bratra.
Obecně má být důležitější slovo uvedeno na začátek.
Slova končící na -i nebo -u mají předcházet.
Slova končící na -a a začínající samohláskou mají předcházet.
Slova obsahující méně slabik mají předcházet.
Pokud mohou platit současně dvě ze tří posledně uvedených předpisů, má být vždy dodrženo později uvedené pravidlo. (Příklady dvandva pro tato pravidla viz Kielhorn, Grammatik § 570).
5.4. Slovník
Naučte se následující slova:
abhiniveṣa m. = अभिनिवेष : sklon k, tvrdohlavost, trvání na; zvláště: oddanost tělu, jako by bylo něčím vlastním.
kāma m. = काम : přání, touha, žádaný dar, smyslná radost, láska; bůh lásky Kāma.
Obr.: Bůh Kāma = kāmadeva = कामदेव, 18. století
(Zdroj obrázku: Wikipedia, Veřejná doména)
krodha m. = क्रोध : hněv.
kleśa m. = क्लेश : trápení, muka.
trayī f. = त्रयी : trojice; zejména tři védy (Ṛgvéda, Sámavéda, Jajurvéda).
daṇḍanīti f. = दण्डनीति : politika (tatpuruša z daṇḍa m. = "hůl, moc, vláda, trest" a nīti f. = "správné vedení").
dvijāti 3 / dvija 3 = द्विजाति / द्विज : dvakrát narozený.
dveṣa m. = द्वेष : Nenávist.
maitrī f. = मैत्री : Přátelství, laskavost, přátelská přízeň.
rāga m. = राग : (červená) barva, vášeň, láska.
lobha m. = लोभ : Chamtivost, lakota.
varṇa m. = वर्ण : Barva, rod, stav.
vārttā f. = वार्त्ता : Získávání, ekonomie (hospodářství).
vidyā f. = विद्या : Vědění, věda.
avidyā f. = अविद्या : Nevědění, nevědomost.
ca = च : a.
(Je postaveno za slovo, které spojuje. Jsou-li spojena více slov, stojí ideálně za prvním slovem posledního spojovacího členu: brāhmaṇāḥ kṣatriyā vaiśyāḥ śūdrāś ca = ब्राह्मणाः क्षत्रिया वैश्याः शूद्राश्च).
ca ... ca = च ... च : jak ... tak i.
5.5. Cvičení
A) Přeložte následující věty a složená jména a rozložte v nich vyskytující se dvandvy do sanskrtu:
catvāro varṇā brāhmaṇakṣatriyavaiśyaśūdrāḥ.
(Āpastambīyadharmasūtra I,1,1,4 = Vāsiṣṭhadharmaśāstra II,1)
चत्वारो वर्णा ब्राह्मणक्षत्रियवैश्यशूद्राः ॥
(Vysvětlení: catvāras = चत्वारस् = "čtyři")trayo varṇā dvijātayo brāhmaṇakṣatriyavaiśyāḥ.
(Vāsiṣṭhadharmaśāstra II,1)
त्रयो वर्णा द्विजातयो ब्राह्मणक्षत्रियवैश्याः ॥
(Vysvětlení: trayas = त्रयस् = "tři")sāmavedargvedayajurvedās trayī.
(Kauṭilīya-arthaśāstra 1.3.1. / v dobré sanskrtu: sāmārgyajurvedās trayī)
सामवेदर्ग्वेदयजुर्वेदास्त्रयी ॥
(v dobré sanskrtu: सामार्यजुर्वेदास्त्रयी)Tři nepřátelé člověka, která tvoří bránu do pekla (Viṣṇusmṛti 33,1+6):
kāmakrodhalobhāḥ
कामक्रोधलोभाः ॥maitrīkaruṇāmuditopekṣāś catvāro brahmavihārāḥ.
मैत्रीकरुणामुदितोपेक्षाश्चत्वारो ब्रह्मविहाराः ॥
(Výklad: brahmavihāra: „pobyty Brahmy“, také nazývané „nekonečné“. Jedná se o buddhistické meditační formy.)avidyāsmitārāgadveṣābhiniveṣāḥ pañca kleśāḥ.
(Yogasūtra 2,3)
अविद्यास्मितारागद्वेषाभिनिवेषाः पञ्च क्लेशाः ॥
(Výklad: pañca = „pět“)ānvīkṣikītrīvārttādaṇḍanitayo vidyāḥ.
(Podle Kauṭilīya-arthaśāstra 1.2.1.)
आन्वीक्षिकीत्रयीवार्त्तादण्डनितयो विद्याः ॥
5.6. Opakovací cvičení
A) Přeložte:
vidyā vārttā.
विद्या वार्त्ता ।brāhmaṇaḥ kṣatriyo vaiśyaś ca trayo varṇā dvijātayaḥ.
ब्राह्मणः क्षत्रियो वैश्यश्च त्रयो वर्णा द्विजातयः ।dvijā vaiśyāḥ. (2 možnosti)
द्विजा वैश्याः ।
B) Vložte příslušný tvar:
(dvija, sādhu, kavi) ... rāmaḥ
(द्विज, साधु, कवि) ... रामः ।(devī) ... indrāṇī
(देवी) ... इन्द्राणी ।dvijātayas ... (vaiśyā, kṣatriya)
द्विजातयस् ... (वैश्या, क्षत्रिय) |
C) Rozložte složené slovo v následující větě do sanskrtu a vytvořte s touto rozloženou formou stejnou větu:
sāmargyajurvedās trayī.
सामर्ग्यजुर्वेदास्त्रयी ।
D) Přeložte do sanskrtu dvěma způsoby (jednou se složeným slovem, jednou bez):
„Pobyty Brahmy“ jsou: přátelská laskavost, soucit, spolurozradování, rovnováha.