Lekce 52

52.1. Rod střední rod kmenů na -i a -u

Před koncovkami začínajícími samohláskou se vkládá -n-, což je vliv kmenů na -n (-in).

	वारि n. "voda"	मधु n. "med"
प्रथमा, द्वितीया	वारि	मधु
तृतीया	वारिणा	मधुना
चतुर्थी	वारिणे	मधुने
पञ्चमी	वारिणस्	मधुनस्
षष्ठी	वारिणस्	मधुनस्
सप्तमी	वारिणि	मधुनि
आमन्त्रितम्	वारि वारे	मधु मधो
प्रथमा, द्वितीया, आमन्त्रितम्	वारीणि	मधूनि
तृतीया	वारिभिस्	मधुभिस्
चतुर्थी	वारिभ्यस्	मधुभ्यस्
पञ्चमी	वारिभ्यस्	मधुभ्यस्
षष्ठी	वारीणाम्	मधूनाम्
सप्तमी	वारिषु	मधुषु

52.2. Tvoření podstatných jmen

52.2.1. PPP + -vant: Příčestí minulého času Parasmaipada

Příčestí Parasmaipada minulého času se tvoří takto:

PPP + -vant / ž. rod: vatī
Skloňování jako kmeny na -vant resp. ž. rod देवी

PPP + -vant / ž. rod: vatī

Skloňování jako kmeny na -vant resp. ž. rod देवी

Příklady:

कृतवन्त् (kṛta-vant) / कृतवती "ten/ta, kdo/protož udělal"

भिन्नवन्त् "ten, kdo rozštěpil"

52.2.2. तद्धित-přípona -maya / -mayī

Přípona तद्धित -maya / ž. rod: -mayī tvoří k podstatným jménům adjektiva s významem

• "vyrobeno z"
• "složené z"
• "bohaté na"

Před koncovými příhláskami pauzy (stejně jako před -मात्र) musí být nahrazeny příslušným nazálním.

Příklady:

अन्नमय 3 "bohatý na jídlo"

चिन्मय 3 (k चित् ž. "intelekt") "složený z myšlení / rozumu"

वाङ्मय 3 (k वाच् ž. "řeč") "složený z řeči"

सोममय 3 "vytvořený z somy, složený ze somy"

Substantiva na -maya jsou občas používána jako střední rod a označují pak hojnost toho, co je vyjádřeno substantivem, k němuž je připojeno -maya.

např. अन्नमय n. "hojnost jídla"

Obr.: अन्नमयम् विवाहः, Chennai = சென்னை
(Zdroj obrázku: Podrobnosti)

52.2.3. Přípona तद्धित -eya

Přípona तद्धित -eya / ž.: -eyī se kromě jiného přidává ke ženským rodům ve smyslu

• "dítě"
• "potomek"

Prodloužené stupně (वृद्धि) první samohlásky.

např. कौन्तेय m. "syn कुन्ती"

Obr.: भीमः कौन्तेयः
Postava Wayang, Jáva, Indonésie
(Zdroj obrázku: Podrobnosti)

52.3. Tvoření příslovců: příslovečná přípona -śas

Přípona -śas tvoří příslovce s (převážně) distributivním významem z:

• číslovek
  Příklady:
  एकशस् "jednotlivě, každý jeden"
  द्विशस् "po dvou, každý dva"
  शतशस् "po stovkách, každý sto"

• ostatních slov
  Příklady:
  भागशस् "po částech"
  सर्वशस् "všude, úplně všichni"
  नित्यशस् "stále"

Obr.: अनुक्रमेणैकशः
Fronta před chrámem, Trivandrum = Thiruvananthapuram = തിരുവനന്തപുരം
(Zdroj obrázku: Podrobnosti)

52.4. Slovesná složenina, které vyjadřují, že se něco stává něčím nebo je děláno tím, čím předtím nebylo (अभुततद्भावः)

52.4.1. cvi-utváření

Před kořeny

• कृ 8U "dělat"
• अस् 2P "být"
• भू 1P "stávat se"

podstatná jména a přídavná jména mohou být použita jako předpony k vyjádření, že někdo nebo něco se stává tím, čím je osoba nebo věc označovaná tímto podstatným jménem.

Koncovka podstatného jména je zacházena následovně:

Koncovka podstatného jména je zacházena následovně:

• **koncové -a a -ā skloňovaných slov jsou nahrazeny za -ī **
  Příklady:
  कृष्णीभवति "něco, co nebylo černé, se stává černým"
  कृष्णीकरोति "dělá z něčeho, co nebylo černé, černou věc"
  गङ्गीभवति "on/ona se stává Gangem"

• **koncové -i a -u jsou nahrazeny odpovídajícím dlouhým samohláskovým znakem **
  Příklady:
  शुचीभवति "on/ona/se stává čistým"
  गुरूभवामि "stávám se mistrem"

• **koncové -ṛ je nahrazeno za --rī **
  např. पित्रीभवति "ten, kdo nebyl otcem (पितृ), se stává otcem = muž dostane své první dítě"

• **koncové -n odpadá a předchozí samohláska je zacházena podle výše uvedených pravidel **
  např. राजीबभूव "ten, kdo nebyl králem (राजन्), se stal králem"

• jiné vícesložené podstatné jméno stojí ve tvaru kmene, který má v lokálu (सप्तमी) plurálu. Kmen se pak podřizuje běžným sandhi pravidlům. Viz Kielhorn, Grammatik § 489,3.
  např. तिर्यक्करोति "klade se na stranu (तिर्यच्)"

Obr.: भस्मीकृतं वनम्
Pálení porostů, Arunachal Pradesh = अरुणाचल प्रदेश
(Zdroj obrázku: Podrobnosti)

52.4.2. Přípona -sāt

Chceme-li vyjádřit, že se osoba nebo věc zcela stává tím, co je označeno podstatným jménem, nebo že někdo něco nebo někoho zcela činí tím, co je označeno podstatným jménem, lze k tomuto podstatnému jménu

připojit příponu -sāt (která se nikdy nemění na -ṣāt)

a takto utvořené slovo spojit s kořeny

• कृ 8U "dělat"
• अस् 2P "být"
• भू 1P "stávat se"
• सम्-पद् 4Ā

slovesným komplexem.

Příklady:

अग्निसाद्भवति । अग्निसात्संपद्यते "stává se zcela ohněm"

भस्मसात्करोति "mění zcela v popel (भस्मन् n. "popel"))

Někdy přípona -sāt znamená, že se osoba nebo věc

• stává závislou na tom, co je označeno podstatným jménem,
• nebo přechází do vlastnictví toho, co je označeno podstatným jménem,
• nebo že někoho činí závislým na tom, co je označeno podstatným jménem

což je předmětem podstatného jména.

Příklad:

राजसाद्भवति "stává se závislým na králi, stává se majetkem krále"

Po tvorbách s -sāt se kořeny neupravují jako po předponách, tedy absolutiv:

भस्मसात्कृत्वा

52.5. Opakování slov (द्विरुक्तम्)

Opakování slova vyjadřuje v sanskrtu:

• Opakování děje
  např. पुनः पुनः "stále dokola"
• Distribuce
  Příklady:
  पृथक्पृथक् "každý zvlášť, každý jednotlivě"
  यद्यद् ... तत्तद् "cokoli ... to vše"
  युगे युगे "v každém jednotlivém věku světa"

Občas může být z takových spojení vytvořeno složené slovo

Příklady:

एकैक 3 "každý jednotlivě"
अल्पाल्प 3 "velmi malý"
नवनव 3 "stále nový"

K tzv. आम्रेडित-složeným slovům, ve kterých se opakují skloňovaná slova, přičemž druhé z nich dostalo v předklasické době přízrak, tedy jde o složené slovo, viz Wackernagel, Altindische Grammatik II,1 str. 142následující.

52.6. Číslovka (सम्ख्या f.)

Neobsažené viz např. u Kielhorn, Grammatik §201následující.

52.6.1. Základní číslovky

52.6.1.1. Číslové adjektivy (pro 1 až 19)

Číslovky pro 1 až 19 jsou adjektiva.
Číslovky pro 1 až 4 se v deklinaci liší podle tří rodů.

Pro číslovky pro 5 až 19 (नवदशन्) existuje pouze jedna deklinace pro všechny tři rody.

Pro tato číslová adjektiva platí stejně jako pro všechna adjektiva: musí být ve stejném pádu, čísle a rodu jako příslušné podstatné jméno a naopak (tj. pro 1 singulár, pro 2 duál, pro ostatní plurál).

Číslovky:

1 एक 3 (skloňování jako सर्व, v plurálu: "několik")
2 द्वि 3
3 त्रि 3
4 चतुर् 3
5 पञ्चन् 3
6 षष् 3
7 सप्तन् 3
8 अष्टन् 3
9 नवन् 3
10 दशन् 3

Skloňování je uvedeno na příslušném místě ve slovnících.

Další číslovky do 19 viz např. u Kielhorna, Grammatik §201.

52.6.1.2. Číslová substantiva (pro 19 a výše)

Číslovky pro 19 (एकोनविंशति "o jedna méně než 20") až do 99 jsou ženského rodu a skloňují se jako मति ž. rodu, resp. jako kořenová substantiva na -t (např. त्रिंशत् ž.).

Příklady:

20 विंशति ž.:br
30 त्रिंशत् ž.

Číslovky pro čísla od 100 jsou středního rodu. Skloňují se jako फलम्.

Příklady:

100 शत st.:br
1000 सहस्र st.

Jednotlivá číslová substantiva viz např. u Kielhorna, Grammatik §201.

52.6.1.3. Syntax kardinalních číslovek

Z rozdílu mezi adjektivními a substantivními číslovkami pro kardinalní čísla vyplývá následný důsledek pro syntax:

• adjektivní kardinalní číslovky se mohou spojovat s substantivem počítaných pouze jako adjektiva
  např. तिसृभिर्नारीभिः "třemi ženami"
• substantivní kardinalní číslovky se mohou spojovat s substantivem počítaných třemi způsoby
• ovládají genitiv (षष्ठी) počítaných
  např. विंशत्या नारीणाम् "dvaceti ženami"
• stojí jako appozice ve stejném pádu (ale v singuláru) jako počítaná
  např. विंशत्या नारीभिः "dvaceti ženami"
• stojí jako zadní člen तत्पुरुष s počítanými jako přední člen
  např. गोविंशत्या "dvaceti kravami"

52.6.2. Ordinalní číslovky

Viz např. u Kielhorna, Grammatik §201f.

52.6.3. Číselná příslovce

a) "-krát":

jednou: सकृत्
dvakrát: द्विस्
třikrát: त्रिस्
čtyřikrát: चतुस्
pětkrát atd. se tvoří pomocí přípony -:sig[कृत्वस्]: पञ्चकृत्वस्

b) "-násobný": se vyjadřuje pomocí přípony -:sig[धा]

jednoduchý: एकधा
dvojnásobný: द्विधा । द्वेधा
atd.

c) "každý ...", "po ...": se vyjadřuje pomocí přípony -:sig[शस्] (viz výše!)

द्विशस् "po dvou, každý dva"

52.6.4. Číselná přídavná jména

"-četný":

dvojnásobný, skládající se ze dvou částí
trojnásobný, skládající se ze tří částí

od 4 se "-četný" vyjadřuje pomocí přípony -:sig[तय] (ž. r.: -:sig[तयी]): चतुष्टय m.n. चतुष्टयी f. "čtyřnásobný"

Další tvary lze nalézt ve slovnících nebo gramatikách.

52.6.5. Kompozita s kardinalními číslovkami ve přední části

बहुव्रीहि tohoto typu se tvoří zcela pravidelně.

Příklad:

चतुर्मुख m. "jeden, který má čtyři tváře" = चत्वारि मुखानि यस्य सः (příjmení Brahmāsovo)

Obr.: चतुर्मुखः
(Zdroj obrázku: Podrobnosti)

तत्पुरुष s kardinalní číslovkou ve přední části nesmí být tvořeny libovolně:

Pravidlo 1: Slova, která označují světovou stranu (jako पूर्व 3 "východní", उत्तर 3 "severní"), a slova pro kardinalní číslovky mohou s jinými slovy tvořit pouze कर्मधारय-kompozitum, pokud se kompozitum používá jako vlastní jméno.

Proto nesmí být např. ze उत्तरा वृक्षाः "severní stromy" nebo पञ्च ब्राह्मणः tvořen Tatpuruṣa. Ze सप्तन् a ऋषि však může být tvořen Tatpuruṣa सप्तर्षि m. "sedm Ṛṣiů", pokud slouží jako jméno souhvězdí Velké medvědice (Ursa maior).

Obr.: सप्तर्षयः
Sedmihvězdní = sedm nejjasnějších hvězd Velké medvědice (Ursa maior)
(Zdroj obrázku: Podrobnosti)

Pravidlo 2: Na rozdíl od Pravidla 1 může slovo, které označuje světovou stranu nebo základní číslo, tvořit s jiným podstatným jménem Tatpuruṣa, pokud

1. je takto tvořenému složenému podstatnému jménu přidán Taddhita přípona
   Příklady:
   pūrva + śālā ("sál) » *pūrvaśālā (nelze takto užívat!) + Taddhita -a » पौर्वशाल 3 "nacházející se ve východním sále"
   ṣaṣ + mātṛ » *ṣaṇmātṛ (není přípustné!) + Taddhita -a » षण्मातुर m. "dítě šesti matek" (= कार्त्तिकेय)

2. je takto tvořené složené podstatné jméno užíváno ve významu, který jinak označuje Taddhita přípona (při tomto typu je přechod k Bahuvrīhi plynulý):
   Příklady:
   dvi + go » द्विगु : nikoliv "dvě krávy", nýbrž: "získáno za dvě krávy"
   द्विवर्ष nikoliv "dvě léta", nýbrž: "starý dva roky"

3. je takto tvořené složené podstatné jméno předním členem jiného složeného podstatného jména
   Příklad:
   pañca + go » pañcagava (jako samostatné slovo nepřípustné!) + dhana » पञ्चगवधन m. "Ten, jehož majetek jsou pět krav"

Obr.: षण्मातुरः कार्त्तिकेय:
Jalakandapuram = ஜலகண்டபுரம்
(Zdroj obrázku: Podrobnosti)

Označení pro základní číslo (ale ne pro světovou stranu) může jako první člen složeniny s jiným podstatným jménem tvořit tatpurušu i v případě, že takto vzniklá složenina označuje agregát více věcí, tj. spojuje dvě nebo více věcí v jeden celek.

Tatpuruši tvořené podle tohoto pravidla se nazývají dvigu (द्विगु).

Dvigu-složeniny, které označují celek, jsou obvykle středního rodu. Končí-li druhý člen na -a, může se přidat ženský přípona -ī. Končí-li druhý člen na ženskou -ā, nahrazuje ji buď střední rod -a nebo ženský rod -ī. Končí-li druhý člen na -an, nahrazuje se za něj -a nebo -ī.

Příklady:

त्रि + भुवनव् » त्रिभुवन s. "agregát tří světů, tři světy jako celek, trojsvět (nebe-země-podsvětí)

त्रिलोक s. । त्रिलोकी s. "trojsvět"

Dvigu-složeniny, kterým není přidán taddhita-přípona, ale které mají význam vyjádřený taddhita-příponou, řídí svůj rod podle podstatného jména, které blíže určují (ve skutečnosti jsou to pravděpodobně bahuvrīhi)

Příklad:

पञ्चगु 3: "získaný za pět krav"

52.7. Slovník

अखिल 3: bez mezer, celý

निखिल 3: kompletní, celý

od:

खिल m.: pole brajdu, pustině

Obr.: खिलः
Tambhol, Akole, Ahmednagar = अहमदनगर
(Zdroj obrázku: Podrobnosti)

अन्तर् Adv.: uvnitř, ve vnitrozemí ; Postpozice s gen. lok. (षष्टी, सप्तमी): uvnitř, uprostřed ; Postpozice s gen. abl. (षष्ठी, पञ्चमी): z ... ven

अन्योन्य 3: vzájemně, jeden druhého

इ + वि + परि 2P विपर्येति : selhat

PPP विपरीत 3: obráceně, špatně

त्रि 3: tři

	Maskulinum:brपुंस्	Neutrum:brनपुंसकम्	Femininum:brस्त्री
1. Nominativ:br१. प्रथमा	त्रयस्	त्रीणि	तिस्रस्
2. Akuzativ:br२. द्वितीया	त्रीन्	त्रीणि	तिस्रस्
3. Instrumentalis:br३. तृतीया	त्रिभिस्
4. Dativ:br४. चतुर्थी	त्रिभ्यस्
5. Ablativ:br५. पञ्चमी	त्रिभ्यस्
6. Genitiv:br६. षष्ठी	त्रयाणाम्
7. Lokativ:br७. सप्तमी	त्रिषु

निस् Postpozice a prefix u substantiv a sloves: ven, pryč, venku, nahoru, z, pryč, bez - od

पीड् 10P पीडयति : tlačit, mučit ; stísnit, obléhat, trápit

Obr.: पीडिताः
Hyderabad = హైదరాబాద్
(Zdroj obrázku: Podrobnosti)

पर 3: (skloňování jako सर्व) vzdálený, cizí, vyšší než (पञ्चम्या), nejvzdálenější, nejvyšší ; jiný, cizí, nepřátelský ; m.: cizinec

z toho:

परम् Adv.: ve vysoké míře, na to, později, ale, však

प्रति Postpozice (द्वितीयया): k - směrem, po, vzhledem k, naproti

प्रधान 3: hlavní, nejlepší ; n.: nejdůležitější

Obr.: प्रधानः मुंबई
(Zdroj obrázku: Podrobnosti)

लौल्य n.: chamtivost, rozkošnost

वर्ग m.: oddíl, sekce, skupina

त्रिवर्ग m.: trojice (např. धर्मः, अर्थः, कामः ; nebo: सत्त्वम्, रजस्, तमस् ; nebo: ब्राह्मणाः, क्षत्रियाः, वैश्याः)

वश् 2P वस्टि, उशन्ति, Imperativ 2.sg.: उड्ढि : chtít, přikazovat, toužit po

Perfumum Va उवाश, ऊशुर्
Futurum वशिष्यति
Passivum उष्यते
Kausativum वाशयति
PPP उशित
Infinitiv वशितुम्
Absolutorium -वश्य

वा 2P वाति : foukat, vanout

Perfumum IV ववौ
Futurum वास्यति
Passivum वायते
Kausativum वापयति
PPP वान । वात
Infinitiv वातुम्

z toho:

वात m.: vítr

वृज् 7P वृणक्ति 1P वर्जति : obracet, točit ; odvrátit, vyloučit

Perfumum II ववर्ज, ववृजुर्
Futurum वर्जिष्यति
Passivum वृज्यते
Kausativum वर्जयति : odstranit
Kausativum PPP वर्जित : zbaven něčeho, volný od
PPP वृक्त
Infinitiv वर्जितुम्

व्यवहार m.: činnost, chování, styk, obchod, záležitost, obchodování, (soudní) proces

शील n.: zvyk, návyk, povaha, charakter, dobrý zvyk = morálka

सूर्य m.: slunce

सेव् 1Ā सेवते : někomu (द्वितीया) sloužit, obsluhovat, ctít, milovat

Perfumum I सिषेवे
Futurum सेविष्यते
Passivum सेव्यते
Kausativum सेवयति
PPP सेवित
Infinitiv सेवितुम्
Absolutorium -सेव्य

z toho:

सेवा f.: služba, návštěva

धीर 3: pevný, vytrvalý, nepřetržitý, trpělivý

शम् शाम्यति

शशाम, शेमुर् शमिष्यति शम्यते शमयति शान्त शमित्वा । शान्त्वा

कोविद 3: zkušený v (षष्ठ्या सप्तम्या वा)

याम m.: noční hlídka (vždy po třech hodinách)

परंपरा f.: nepřerušovaný řetězec

अमुत्र Adv.: tam, tam

च्यु 1Ā च्यवते : hýbat se, pohybovat se, padat dolů

Perf. IIIa चुच्युवे
Fut. च्योष्यते
Pass. च्यूयते
Kaus. च्यावयति
PPP च्युत

भू + अनु 1P अनुभवति : poznat, cítit, vnímat, prožít

चक्र n.: kolo

Obr.: चक्रम्
Konark = कोनार्क
(Zdroj obrázku: Podrobnosti)

कदली f.: banánovník (Musa sp.)

Obr.: कदली
Hampi = ಹಂಪೆ
(Zdroj obrázku: Podrobnosti)

सार m.n.: jádro, dřeň, esence, podstata

दिव्य 3: nebeský, božský

वर 3: nejlepší

आदर्श m.: zrcadlo

मल m.n.: špína, skvrna

Obr.: मलम् मुंबई
(Zdroj obrázku: Podrobnosti)

त्रिपिष्टप n.: Indra nebesa

मार m.: personifikované zlo, personifikovaná svod / manipulace, ďábel

Obr.:
Amaravati = అమరావతి, 2. stol. n. l.
(Zdroj obrázku: Podrobnosti)

विजिज्ञासु 3: někdo, kdo chce plně poznat

त्रै 1Ā त्रायते : chránit, zachránit

Perf. IV तत्रे
Fut. त्रास्यते
Pass. त्रायते
Kaus. त्रापयति
PPP त्राण । त्रात
Inf. त्रातुम्

52.8. Překladová cvičení

१. मनुस्मृति ४, १५९ - १६१

यद्यत्परवशं कर्म ततद्यत्नेन वर्जयेत् । यद्यदात्मवशं तु स्यात् ततत्सेवेत यत्नतः ॥१५९॥ सर्वं परवशं दुःखं सर्वमात्मवशं सुखम् । एतद्विद्यात्समासेन लक्षणं सुखदुःखयोः ॥१६०॥ यत्कर्म कुर्वतो ऽस्य स्यात् परितोषो ऽन्तरात्मनः । तत्प्रयत्नेन कुर्वीत विपरीतं तु वर्जयेत् ॥१६१॥

Vysvětlení: सुखदुःखयोः Gen.Lok.Dual.m.f.n. (Dualdvandva)

२. मनुस्मृति २, ६ O zdrojích धर्म

वेदो ऽखिलो धर्ममूलम् स्मृतिशीले च तद्विदाम् । आचआरश्चैव साधूनाम् आत्मनस्तुष्टिरेव च ॥६॥

Vysvětlení: स्मृतिशीले Nom.Akk.Dual.n. (Dualdvandva)

३. कौटिलीयार्थशास्त्र १, ७, २ - ७ O अर्थ, काम, धर्म v životě knížete

एवं वश्येन्द्रियः परस्त्रीद्रव्यहिंसाश्च वर्जयेत्, स्वप्नं लौल्यमनृतम्दुद्धतवेषत्वमनर्थ्यसंयोगमधर्मसंयुक्तमनर्थसंयुक्तं च व्यवहारम् ।२। धर्मार्थाविरोधेन कामं सेवेत, न निःसुखः स्यात् ।३। समं वा त्रिवर्गमन्योन्यानुबद्धम् ।४। एको ह्यत्यासेवितो धर्मार्थकामानामात्मानमितरौ च पीदयति ।५। अर्थ एव प्रधान इति कौटिल्यः ।६। अर्थमूलौ हि धर्मकामाविति ।७।

Vysvětlení:

इतरौ Nom.Akk.Dual.m k इतर 3 "jiný"

अर्थमूलौ, धर्मकामौ Nom.Akk.Dual.m (धर्मकामौ je Dualdvandva)

४. अश्वघोष (2. století n. l.): बुद्धचरित ४ Buddhaovo osvobozující poznání

Obr.: अश्वत्थो महाबोधिवृक्षः
Ficus religiosa L. बोधगया, cca 1810
(Zdroj obrázku: Podrobnosti)

ततो मारबलं जित्वा धैर्येण च शमेन च । परमार्थं विजिज्ञासुः स दद्ध्यौ ध्यानकोविदः ॥१॥ सर्वेषु ध्यानविधिषु प्राप्य चैश्वर्यमुत्तमम् । सस्मार प्रथमे याम पूर्वजन्मपरंपराम् ॥२॥ अमुत्राहमयं नाम च्युतस्तस्मादिहागतः । इति जन्मसहस्राणि सस्मारानुभवन्निव ॥३॥ स्मृत्वा जन्म च मृत्युं च तासु तासूपपत्तिषु । ततः सत्त्वेषु कारुण्यम् चकार करुणात्मकः ॥४॥ कृत्वेह स्वजनोत्सर्गम् पुनरन्यत्र च कृत्वा । अत्राणः खलु लोको ऽयम् परिभ्रमति चक्रवत् ॥५॥ इत्येवं स्मरतस्तस्य बभूव नियतात्मनः । कदलीगर्भनिःसारः संसार इति निश्चयः ॥६॥ द्वितीये त्वागते यामे सो ऽद्वितीयपराक्रमः । दिव्यं लेभे परं चक्षुः सर्वचक्षुष्मतां वरः ॥७॥ ततस्तेन स दिव्येन परिशुद्धेन चक्षुषा । ददर्श निखिलं लोकम् आदर्श इव निर्मले ॥८॥ सत्त्वानां पश्यतस्तस्य निकृष्टोत्कृष्तकर्मणाम् । प्रच्युतिं चोपपत्तिं च ववृधे करुणात्मता ॥९॥ इमे दुष्कृतकर्माणः प्राणिनो यान्ति दुर्गतिम् । इमे ऽन्ये शुभकर्माणः प्रतिष्ठन्ते त्रिविष्टपे ॥१०॥

52.9. Úkoly během prázdnin mezi semestry

Lekcí 52 končí první semestr (13 týdnů po 4 vyučovací hodiny) sanskrtského kurzu.

Během prázdnin mezi semestry by měly být splněny následující úkoly:

1. Opakování celého doposud probíraného učiva, zejména:
2. Naučení se nazpaměť konjugačních a deklinovaných paradigmat
3. Slovní zásoba
4. Kořenové tvary (stameny)
5. Naučení se nazpaměť co nejvíce veršů a prózových textů z klasické literatury
6. Probrání Lekce 53
7. Probrání listů Bhg 1 - 11 (zatím nejsou na internetu)
8. Příprava भगवद्गीता kap. 1, naučení se příslušných slov ze slovníčků (zatím nejsou na internetu)
9. Metrická analýza všech veršů भगवद्गीता १
   Dobrý dojem z textu v recitované podobě poskytuje: http://www.vaisnava.cz/gita/mp3/Bhagavad-gita01.mp3. -- Přístup dne 2009-01-19
10. Přečtení महाभारत vyprávění, např.
    Mahābhārata : Velký indický epos / z sanskrtu přel. a zprac. Biren Roy. -- 10. vyd. -- Mnichov : Diederichs, 1995. -- 335 s. ; 19 cm. -- (Diederichs žlutá řada ; 16 : Indie)
11. Probrání:
    Kunnappally, John: Prakriyā bhāshyam : Sanskrit grammar / Původně napsáno v malajálamu. Přeloženo do angličtiny K.V.R. Paiem. -- Parathode : Vlastním nákladem, 1983. -- 818 s. ; 23 cm. -- S. 208 - 254 (Syntaktická regulace)
12. Dokončit probrání:
    **Basham, A. L. (Arthur Llewellyn) (1914–1986)**The wonder that was IndiaČást: Přehled kultury indického subkontinentu před příchodem muslimů. -- Londýn : Sidgwick & Jackson, 1954.
13. Začít s probráním:
    Winternitz, Moriz (1863–1937): Dějiny indické literatury. Stuttgart : Koehler. -- 3 svazky. -- 1908 - 1922 (stále zdaleka nejlepší dějiny literatury sanskrtu, pálího a prakritů)

Obr.: श्रीगुम्पिः , मम मन्त्री
(Obrázek: Payer)
(Zdroj obrázku: Podrobnosti)