Lekce 51

51.1. उपपद-kompozita

उपपद-kompozita (उपपद n. "přípona") jsou तत्पुरुष s verbálním podstatným jménem jako zadním členem, který se vyskytuje pouze jako zadní člen kompozit a nikoliv jako samostatné, jednotlivé slovo. उपपद se tvoří s कृत्-příponami

• -Ø
• -a
• -t

Tvoří se. Jsou to nomina agentis, tj. označují agens (कर्तृ), které vykonává činnost označenou základním kořenem.

Taková kompozita jsou domácími komentátory rozkládána nikoliv prostřednictvím nominálních kombinací, ale pomocí slovesných forem:

Příklad:

सुखकरः = सुखं करोतीति सुखकरः कुलघ्नः = कुलम्हन्तीति कुलघ्नः

Příklad:

a) कृत्-přípona -Ø

-नी 3 "vedoucí" např. सेनानी m. "velitel vojska" (सेना f. "vojsko")

-भुज् 3 "požívající, jedící" např. भूमिभुज् m. "král" (भूमि f. "země")

-विद् 3 "vědoucí" např. धर्मविद् 3 "znající dharmu"

Obr.: भूमिभुज् ज्ञानेन्द्र वीर बिक्रम शाह, नेपालस्यान्तिमो राजा (2001 - 2008)
(Zdroj obrázku: Podrobnosti)

b) कृत्-přípona -t

-कृत् 3 "konající" např.

कुलक्षयकृत् 3 "způsobující zničení rodiny"

पापकृत् 3 "konající zlo, pachatel"

-जित् 3 "pobíjející", např.

शत्रुजित् 3 "pobíjející nepřátele"

पुरुजित् 3 "mnoho pobíjející" (पुरु 3 "mnoho, hojně")

-भृत् 3 "nesoucí" např. भूमिभृत् m. "král"

Obr.: पापकृत् भरतपुर, राजस्थान
(Zdroj obrázku: Podrobnosti)

c) कृत्-přípona -a

-ग 3 "jdoucí (do, k)" (pravděpodobně od kořene gā, hluboká forma g + a) např. खग 3 "letící" m. "pták, planetka" (ख n. "dírka, 'vzdušný' prostor")

-घ्न 3 "zabíjející" např. कुलघ 3 "zabíjející rodiny"

-ज 3 (jña » jā » hluboká forma j + a) "pocházející z, narozený v" např. आत्मज "syn"

-ज्ञ 3 "znalý" (jñ-a) např. सर्वज्ञ 3 "vševedoucí"

-द 3 "dávající" (d-a) např. वारिद m. "mrak" (वारि n. "voda")

-प 3 "píjící" (p-a) např. द्विप m. "slon (dvakrát pijící)"

-प 3 "chránící" (p-a) např. भूप "chránící zemi = král"

-स्थ 3 "stojící v, nacházející se v" (sth-a) např. गृहस्थ m. "správce, otec domácnosti"

-कर 3 "způsobující, konající" např. सुखकर 3 "zajišťující štěstí"

-स्मर 3 "pamatující si" např. जातिस्मर 3 "pamatující si předchozí narození"

Obr.: द्विपो द्विर्पिबति : हस्तेन च मुखेन च नेपाल
(Zdroj obrázku: Podrobnosti)

51.2. Skloňování kmenů, které končí na jednoduchou souhlásku (kromě nosové, polohlásky, -s)

Kmeny, které končí na jednoduchou souhlásku (kromě nosové, polohlásky, -s), nemají kmenovou gradaci. Skloňování probíhá zcela pravidelně připojením regulárních koncových tvarů pádů.

Jediná nepravidelnost: ve 2., 4. a 6. pádu množného čísla rodu středního se před koncovou souhlásku kmene vkládá nosová.

51.2.1. Kmeny na nepalatalní uzávěru

Platí obvyklá fonetická pravidla, tj.

• na konci slova stojí příslušný nepřízvučný neaspirát
• před -su lokálu plurálu se nejprve nahradí koncovka příslušným nepřízvučným neaspirátem, poté nastanou odpovídající fonetické změny
• před přízvučnou souhláskou se koncovka nahradí příslušným přízvučným neaspirátem.

Příklady:

शत्रुजित् 3 "pobíjející nepřátele"

Maskulinum, Femininum:

Singulár:

Nom.Vok. शत्रुजित् (śatrujit + s)
Akk. शत्रुजितम्

Plurál:

Nom.Akk.Vok. शत्रुजितस्
Instr. शत्रुजिद्भिस्
Lok. शत्रुजित्सु

Neutrum

Singulár Nom.Akk.Vok. शत्रुजित्
Plurál Nom.Akk.Vok. शत्रुजिन्ति

सुयुध् 3 "dobře bojující"

Singulár.Nom.Vok.m.f.n. सुयुत्
atd.

Úplné deklinace u Kielhorna, Grammatik S. 16ff.

51.2.2. Kmeny na palatalní uzávěru (c, ch, j), ś, ṣ

Před koncovkami začínajícími samohláskou zůstává konec kmene nezměněn.

Před ostatními koncovkami platí:

• koncové -c a -j se nahradí k a kmen je pak zpracován, jako by končil na -k
• u některých slov (seznam u Kielhorna, Grammatik S. 18) se koncové -j nahradí -ṭ
• koncové -ch se nahradí -ṭ
• koncové -ś a -ṣ se s několika výjimkami nahradí -ṭ. Ve výjimečných případech se -ś a -ṣ nahradí -k

t. j.

• -c » -k
• -ch » -ṭ
• -j » -k nebo -ṭ
• -ś » -ṭ nebo -k
• -ṣ » -ṭ nebo -k

Příklady:

सत्यवाच् 3 "pravdu mluvící" (बहुव्रीहि)

Maskulinum, Femininum:

Singulár:

Nom.Vok. सत्यवाक्
Akk. सत्यवाचम्
Instr. सत्यवाचा

Plurál:

Instr. सत्यवाग्भिस्
Lok. सत्यवाक्षु

Neutrum

Singulár Nom.Akk.Vok. सत्यवाक्
Plurál Nom.Akk.Vok. सत्यवाञ्चि

शेषभुज् 3 "zbytky jídla jedící"

Maskulinum, Femininum:

Singulár:

Nom.Vok. शेषभुक्
Akk. शेषभुजम्

Plurál:

Instr. शेषभुग्भिस्
Lok. शेषभुक्षु

Neutrum

Singulár Nom.Akk.Vok. शेषभुक्
Plurál Nom.Akk.Vok. शेषभुञ्जि

परिव्राज् m. "putující mnich"

Maskulinum, Femininum:

Singulár:

Nom.Vok. परिव्राट्
Akk. परिव्राजम्

Plurál:

Instr. परिव्राड्भिस्
Lok. परिव्राट्सु

Obr.: परिव्राट् पुष्कर
(Zdroj obrázku: Podrobnosti)

51.2.3. Kmeny na -h

Před koncovkami začínajícími samohláskou zůstává -h nezměněno.

Před ostatními koncovkami

• -h se obvykle nahrazuje za -ḍh
• pokud základní kořen začíná na d-, nahrazuje se -h za -gh. Stejně u některých dalších slov volitelně nebo povinně (přehled viz Kielhorn, Grammatik §80,2)
• (na konci kořenového jména se -h nahrazuje za -dh)

Po těchto náhradách se kmen dále zpracovává, jako by končil na -ḍh, -gh resp. -dh.

Viz deklinace u Kielhorna, Grammatik, str. 20n.

Příklady:

गुह् 3 "skrývající"

Maskulinum, Femininum:

Singulár:

Nom.Vok. घुट् (Grassmannův zákon hláskové dissimilace: गुढ् + s)
Akk. गुहम्

Plurál:

Instr. घुड्भिस्
Lok. घुट्सु

द्रुह् "škodící, nenávistný" (volitelně -ḍh/-gh)

Maskulinum, Femininum:

Singulár:

Nom.Vok. ध्रुट् । ध्रुक्
Akk. द्रुहम्

Plurál:

Instr. ध्रुड्भिस् । ध्रुग्भिस्
Lok. ध्रुट्सु । ध्रुक्षु

51.3. Sandhi počátečního h-

Před počátečním h- se předchozí uzávěra nahrazuje příslušným zvučným neaspirátou a počáteční h- se nahrazuje příslušnou zvučnou aspirátou:

तत् + हि » तद्धि वाक् + हि » वाग्घि परिव्राट् + हि » परिव्राड्ढि

51.4. Sandhi počátečního ch-

Počáteční ch- se po krátkém samohlásce, po मा "ne" a po आ "k" nahrazuje cch-:

न + छिन्दति » न च्छिन्दति

51.5. -ch- uvnitř slova

Uvnitř slova se -ch- po všech samohláskách nahrazuje -cch-:

např. छिद् » चिच्छेद

51.6. Slovník

अजिन n.: kůže antilopy, zejména kůže černé antilopy (Hirschziegenantilope : Antilope cervicapra L. ). Původně se vyskytovala na celém indickém subkontinentu od Paňdžábu a Sindhu až po Bengál a od Nepálu až po Kanyakumari (Cape Comorin) (Tamil: கன்னியாகுமரி) Viz:

Savci světa podle Walkera / Ronald M. Nowak. -- 6. vyd. -- Baltimore [u.a.] : Johns Hopkins Univ. Pr., 1999. -- 2 svazky. -- ISBN 0-8018-5789-9. -- Svazek 2. -- S. 1193n.

Obr.:
(Zdroj obrázku: Podrobnosti)

अतिथि m.: host

अभ्यन्तर 3: nach vnitřku se nalézající, nejbližší ; m. nejblíž příbuzný, domorodec

अरण्य n.: divočina, les

ऋतु m.: periodický děj, období roku, časový úsek, menstruace, doba, kdy je žena plodná a má právo na pohlavní styk se svým manželem.

K ऋतु viz Manu III, 45-48: podle toho ऋतु trvá 16 dní (podle alternativního překladu: 20 dní) od začátku měsíčního krvácení, v prvních čtyřech dnech po začátku krvácení je pohlavní styk zakázán (podle alternativního překladu: v prvních osmi (4 + 4) dnech), stejně tak i 11. (resp. 15.) a 13. (resp. 18.) den. Při sudých dnech žena počíná syny, při lichých dcerami. Pro následující se předpokládá ऋतु celkem 16 dní (nikoliv alternativní překlad), jak činí i většina domácích komentářů, a co tedy bylo převažujícím názorem.

Protože k ovulaci dochází 14 dní před začátkem měsíčního krvácení, je při tomto určení plodného období plodnost téměř "zaručena" pro intervaly měsíčních krvácení od 19 do 30 dní. Zakázané dny (11. a 13.) zlepšují pravděpodobnost pohlavního styku ve dnech 12. a 14., tj. pravděpodobnost početí při cyklu trvajícím 28 dní (životní doba spermií ve ženě činí cca 3 dny). Tato ustanovení lze považovat za jakousi pozitivní aplikaci Knausovy-Oginoovy metody.

Obr.: ऋतुः
(Zdroj obrázku: Podrobnosti)

एकत्र adv.: na jednom místě

जटा ž. r.: vlasová cop (vlásní účes askety)

Obr.: जटा ऋषिकेश
(Zdroj obrázku: Podrobnosti)

तुल्य 3: stejný, srovnatelný (तृतीयया)

तरय 3 (ž. r.: तरयी): trojí, skládající se ze tří částí

प्राणान्तिक 3 (ž. r.: -ī): smrtelný, přinášející smrt, doživotní

बाह्य 3: mimo, venku se nacházející, cizí

भिक्षा ž. r.: vyprosovaná almužna, chlebodárství

मार्यादा ž. r.: hranice

शिष् 7P शिनष्टि : opustit, nechat na pospas

Perf.II शिशेषे, शिशिषुर्
Fut. शेक्ष्यति
Pass. शिष्यते
Kaus. शेषयति
PPPशिष्ट
Absol. -शिष्य

शिष् + वि 7P विशिनष्टि : rozlišovat

Pass. विशिष्यते : lišit se od (पञ्चम्या, तृतीयया), být lepší než (पञ्चम्या, तृतीयया), být nejlepší mezi (षष्ठ्या, सप्तम्या)

समान 3: stejného druhu, stejný, podobný ; m. vrstevník

स्व 3: vlastní, svůj (můj, tvůj atd.). Skloňuje se jako सर्व. V ablativu, lokálu singuláru mužského a středního rodu a v nominativu plurálu mužského rodu se může skloňovat také jako देव:

Abl.sg.m.n स्वस्मात् । स्वात्
Lok.sg.m.n. स्वस्मिन् । स्वे
Nom.pl.m स्वे । स्वास्

गर्ह् 1Ā गर्हते 10P गर्हयति : kárat, vytknout

Perf I जगर्हे
Fut. गर्हिष्यते
PPP गर्हित

पिशित střed. r.: (připravené) maso

Obr.: पिशितम्
Kolkata = কলকাতা
(Zdroj obrázku: Podrobnosti)

उपहार m.: Darbování, oběť, dar

मधु n.: Med, sladký nápoj, medovina (medové víno)

Obr.: मधु
City Palace, उदयपुर
(Zdroj obrázku: Podrobnosti)

मांस n.: Maso

मृगया f.: Lov

Obr.: मृगया
Lov s चीता (Acinonyx jubatus venaticus) Gudžarát = ગુજરાત, 1812
(Zdroj obrázku: Podrobnosti)

शिवा f.: (ženský rod) Šakal (zlatý šakal = Canis aureus)

Obr.: शिवा
Canis aureus, Kalatop Khajjiar Sanctuary
(Zdroj obrázku: Podrobnosti)

रुत n.: Křik

कौशिक m.: Sovák

Obr.: कौशिकः
Brahma-sovák (Athene brama), Mahesana = મહેસાણા
(Zdroj obrázku: Podrobnosti)

शकुनि m.: Pták

श्वन् m.: Pes

silný kmen श्वान्
slabý kmen před samohláskou सुन्
slabý kmen před souhláskou श्व

Obr.: श्वा लिङ्गं च
Karnátaka = ಕರ್ನಾಟಕ
(Zdroj obrázku: Podrobnosti)

परिचित 3: povědomý, známý

अटवी f.: Les

शून्य 3: prázdný, pustý

आपान(क) n.: Pijácký večírek

Obr.: आपानकम् जोधपुर
(Zdroj obrázku: Podrobnosti)

क्रूर 3: drsný, krutý

दिह् 2U देग्धि, दिग्धे : potírat, mazat

Perf. II दिदेह
Fut. धेक्ष्यति
Pass. दिह्यते
Kaus. देहयति
PPP दिग्ध

विष n.: Jed

Obr.: मूषिकाविषाणि
Bangalúr = ಬೆಂಗಳೂರು
(Zdroj obrázku: Podrobnosti)

भुजंग m.: had

Obr.: भुजंगः
Řetězová hroznatka (Daboia russelii), Bangalore = ಬೆಂಗಳೂರು
(Zdroj obrázku: Podrobnosti)

सायक m.: šíp

उत्साद m.: zánik

कलत्र Střední rod: manželka, samice

बन्दी ž.: zajatá žena, kořist

योषित् ž.: mladá žena, dívka

शार्दूल m. = व्याघ्र m.

रुधिर s.: krev

अर्चन s. अर्चना ž. = पूजा ž.

बलि m.: daň, dar, tribut

मणि m.: drahokam

Obr.: मणिः
Hope Diamond z Gunturu = ಗುಂಟೂರು, dnes Smithsonian Museum of Natural History, Washington DC
(Zdroj obrázku: Podrobnosti)

वन s.: les

मद m.: také "hormonální sekrece" slona (v Musht)

Obr.: मदः
(Zdroj obrázku: Podrobnosti)

राग m.: také: barva, červená barva

कालन s.: les

खन् 1U खनति : kopat

Perf. चखान, चखने
Fut. खनिष्यति
Kaus. खानयति
PPP खात
Absol खनित्वा । खात्वा

चिन्त् 10 चिन्तयति : myslet, přemýšlet

शबर .: vlastní jméno neárjského kmene

51.7. Překladový cvik

१. कौटिलीयार्थशास्त्र १, ३, ९ - १२ आश्रमधर्मः गृहस्तस्य स्वधर्माजीवस्तुल्यैरसमानार्षिभिर्वैवाह्यमृतुगामित्वं देवपित्रातिथिपूजा भृत्येषु त्यागः शेषभोजनं च ।९। ब्रह्मचारिणः स्वाध्यायो ऽग्निकार्याभिषेकौ भैक्षाव्रतित्वमाचार्ये प्राणान्तिकी वृत्तिस्तदभावे गुरुपुत्रे सब्रह्मचारिणि वा ।१०। वानप्रस्थस्य ब्रह्मचर्यं भूमौ शय्या जाटाजिनधारणमग्निहोत्राभिषेकौ देवतापित्रतिथिपूजा वन्यश्चाहारः ।११। प्रव्राजकस्य जितेन्द्रियत्वमनारम्भो निष्किंचनत्वं सङ्गत्यागो भैक्षाव्रतमनेकत्रारण्ये च वासो बाह्याभ्यन्तरं च शौचम् ॥१२॥

Vysvětlení: -अभिषेकौ Nominativ, Akuzativ, Vokativ Dual maskulinum. (Dualdvandva)

२. कौटिलीयार्थशास्त्र १, ३, १६ - १७ O nutnosti dbát na वर्नाश्रमधर्म

तस्मात्स्वधर्मं भूतानाम् राजा न व्यभिचारयेत् ।स् स्वधर्मं संदधानो हि प्रेत्य चेह च नन्दति ॥१६॥ व्यवस्थितार्यमर्यादः कृतवर्णाश्रमस्थितिः । त्रय्याभिरक्षितो लोकः प्रसीदति न सीदति ॥१७॥

३. बाण (7. stol. n. l.): कादम्बरी vyd. K.P. Parab, 1896, s. 65n.: Úvahy papouška वैशम्पायन o životě lovce:

आसीच्च मे मनसि -- अहो मोहप्रायमेतेषां जीवितं साधुजनगर्हितं च चरितम् । तथा हि । पुरुषपिशितोपहारे धर्मबुद्धिः , अहारः साधुजनगर्हितो मधुमांसादिः , श्रमो मृगया , शास्त्रं शिवारुतम् , समुपदेष्टारः सद्सतां कौशिकाः , प्रज्ञा शकुनिज्ञानम् , परिचिताः श्वानः , राज्यं शून्यास्वटवीषु , आपानकमुत्सवः , मित्राणि क्रुरकर्मसाधनानि धनूंषि , सहाया विषदिग्धमुखा भुजंगा इव सायकाः , गीतमुत्सादकारि मुग्धमृगाणाम् , कलत्राणि बन्दीगृहीताः परयोषितः , क्रूरात्मभिः शार्दूलैः सह संवासः , पशुरुधिरेण देवतार्चनम् , मांसेन बलिकर्म , चौर्येण जीवनम् , भूषणानि भुजंगमणयः , वनकरिमदैरङ्गरागः , यस्मिन्नेव कानने निवसन्ति तदेवोत्ख्यातमूलमशेषतः कुर्वत इति चिन्तयत्येव मयि शबरसेनापतिः समुपाविशत् ॥ ४. Komentář भानुचन्द्र (16. stol.) k předchozí části कादम्बरी (tuto úlohu by měl překládat pod vedením učitele. Pokud takový není k dispozici, lze ji přeskočit)

आसीच्चेति । मे मम मनसि चित्त आसीद्बभूव । खेद इति शेषः । तदेव दर्शयति -- अहो इत्यादिना । अहो इत्याश्चर्ये । एतेषां भिल्लानां जीवितं प्राणितं मोहो ऽज्ञानं प्रायं प्रचुरं यत्र तादृशम् । चः पुनरर्थे । चरितमाचरणं साधुजनैः सज्जनजनैर्गर्हितं निन्दितम् । तदेव विशेषतो दर्शयति -- तथा हीति । पुरुषेति । पुरुषस्य पुंसो यत्पिशितं मांसं तस्य य उपहारो भगवत्यै नैवेद्यदर्शनं तस्मिन्धर्मबुद्धिः श्रेयोधीः । आहार इति । आहारः प्रत्यवसानं साधुजनैर्गर्हितो निन्दितो मधुमांसादिर्मधुः मद्यं माक्षिकं वा । मांसं प्रतीतम् । ते आदौ यस्येति बहुव्रीहिः । आदिशब्दात्कन्दादिपरिग्रहः । श्रम इति । श्रमः शक्तिसाधनायासो मृगयाखेटकः । शास्त्रमिति । शिवा सृगाली तस्य रुतं शब्दितं शास्त्रमुच्चस्वरवेदपाठः । प्रबोधजनकत्वसाम्यात्तदुपमानम् । सदिति । सदसतां शुभाशुभानां समुपदेष्टारो बोधकाः कौशिका उलूकाः । प्रज्ञेति । शकुनयः पत्त्रिणस्तेषां स्थूलमहत्त्वादिना ज्ञानं तदेव प्रज्ञा विवेकबुद्धिः । परीति । श्वानः सारमेयाः परिचिता विश्वासपालत्राणि । राज्यमिति । शून्यासु जनरहितासु विन्ध्याटवीषु राज्यं स्वामित्वम् । आपानकेति । उत्सवः संतुष्टिकार्यं तदेवापानमेवापानकम् । स्वार्थे कः । पानगोष्ठिका । मित्राणीति । क्रूरं यत्कर्म तत्साधनानि तद्धेतुभूतानि धनूंष्येव चापान्येव मित्राणि सहृदः । हितचिन्तकानीति यावत् । सहाया इति । विषेण दिग्धं मुखमाननं येषामेवंविधाः सायका बाणास्त एव सहाया इष्टकार्यकर्तृत्वात्साहाय्यकारिणः । क इव । भुजंगाः सर्पा इव । एतेषां विषदिग्धमुखत्वं स्वाभाविकम् । तेषामौपाधिकमिति भावः । गीतमिति । मुग्धा अनभिज्ञा ये मृगा हरिणास्तेषामुत्साहकारि स्तब्धताविधायि गीतं गानम् । कलत्रेति । परयोषितो ऽन्यस्त्रिय एव बन्दी ग्रहकस्तद्रूपत्वेन गृहीताः स्त्रीकृताः कलत्राणि स्वपत्न्यः । क्रूरेति । क्रूरात्मभिर्दुष्टात्मभिः शार्दुलैश्चित्रकैः समं संवासः सहावस्थानम् । पश्वेति । पशवो महिषास्तेषां रुधिरेण रक्तेन देवतार्चनं देवपूजनम् । मांसेनेति । मांसेन पिशितेन बलिर्हन्तकरस्तत्कर्म तत्कृत्यम् । चौर्येणेति । चौर्येण परद्रव्यापहारेण जीवनं प्राणधारणम् । भूषणनीति । भूषणान्याभरणानि भुजंगमणयः सर्परत्नानि । पर्वतवासित्वात्तेषां ते सुलभा इति भावः । वनेति । वनकरिणामरण्यहस्तिनां मदैर्दानवारिभिरङ्गरागो विलेपनम् । यस्मिन्निति । अनिर्दिष्टनामनि कानने वने निवसन्ति निवासं कुर्वन्ति तदेव काननमशेषतः समग्रत उत्खातमुत्पाटितं मूलं मध्यभागो यस्यैवंभूतं कुर्वते विदधत इति पूर्वोक्तप्रकारेण मयि चन्तयति ध्यायति सत्येव ... ॥