Lekce 54

54.1. Předmluva

S lekcí 54 začíná ve výuce na univerzitě 2. semestr. Od této chvíle probíhá kurz pouze paralelně s hlavním tématem tohoto semestru: čtením celé Bhagavadgíty. Cílem studia je taková plynulost ve čtení středně obtížného textu, aby bylo možné v poslední třetině semestru přeložit velké části Bhagavadgíty z hlavy. Na začátku byly ve výuce na univerzitě rozdávány slovní seznamy, později museli studenti používat příslušné slovníky (Monier-Williams, Apte, PW).

Kurz k Bhagavadgítě zatím nebude online dostupný.

Lekce sanskritského kurzu se zabývají tématy sanskrtské gramatiky, která dosud nebyla probrána.

54.2. Tvoření slov: कृत्-přípona -u u desiderativních kmenů

K desiderativním kmenům (इच्छाप्रकृति) ("přát si něco udělat"; "být v úmyslu něco udělat") se pro tvorbu substantiv agentiva přidává přípona -u.

(Tvorba desiderativních kmenů následuje později)

Příklad:

युयुत्सु (yu-yudh + s + u) "bojovný, v úmyslu bojovat"

Obr.: अयुयुत्सुरर्जुनः भगवद्गीतोपदेशः Tirupati = తిరుపతి
(Zdroj obrázku: Podrobnosti)

54.3. Metrika II: epická त्रिष्टुभ् a जगती

त्रिष्टुभ् ("tři jambické stopy") se v eposech objevuje uprostřed běžných partií श्लोक právě na místech, kde nálada nebo děj zažívají zvláštní vzestup nebo závěr.

त्रिष्टुभ्-verš se skládá ze čtyř jedenáctislabičných पाद, které se ve své stavbě navzájem neliší.

त्रिष्टुभ् má dvě základní schémata, a to podle toho, zda je caesura (konec slova, kompoziční mezera nebo před určitými suffixy jako -tara, -tama atd.) po čtvrté nebo páté slabice पाद.

Schéma I:

× — × — / × ◡ — — ◡ — —

Schéma II:

× — × — × / × ◡ — ◡ — —

Kvantita posledních čtyř slabik je tedy v obou schématech stejná.

Základní tvar जगती: jako u त्रिष्टुभ्, ale dvanáctislabičný. Posledních pět slabik každého pada má následující kvantity:

— ◡ — ◡ —

Kromě toho existuje tzv. typicky přebytečná त्रिष्टुभ् s pětislabičným počátečním členem, která pokračuje jako त्रिष्टुभ् se čtyřslabičným počátečním členem:

— × — × / × ◡ — — ◡ — —

V pozdější době jsou tvary त्रिष्टुभ् stanoveny podle přísného schématu délek a krátkostí, caesura již nehraje roli. Nejdůležitější pozdější tvary jsou:

a) इन्द्रवज्रा

— — ◡ — , — ◡ ◡ — ◡ — —

b) उपेन्द्रवज्रा

◡ — ◡ — , — ◡ ◡ — ◡ — —

c) उपजाति

पाद v इन्द्रवज्रा a पाद v उपेन्द्रवज्रा jsou smíšené do jednoho verše.

Zapamatovací verše:

स्यादिन्द्रवज्रा यदि तौ जगौ गः ।

"Je to Indravājrā, pokud jsou slabiky ve všech pádech ta ta ja ga ga.

उपेन्द्रवज्रा प्रथमे लघौ सा ।

„Upendravajrā je podobná Indravajré, která na začátku má slabou slabiku.“

अनन्तरोदीरितलक्ष्मभाजौ पदौ यदीयावुपजातयस्ताः । इत्थं किलान्यास्वपिमिश्रितासु वदन्ति जातिष्विदमिदमेवनाम ॥

„Pokud jsou ve verši zapojeny dva pády, které mají znaky Indravajry resp. Upendravajry, pak se nazývají Upajāti. I když jsou ve verši smíchány jiné metrum, říká se tomu Upajāti.“

54.4. Cvičení z metrik

Určete v Bhagavadgítě II Triṣṭubhy a Jagatí.

Příklad recitace: http://www.vaisnava.cz/gita/mp3/Bhagavad-gita02.mp3. -- Přístup dne 28.1.2009

54.5. Typy tvoření aoristu (लुङ्)

Všem typům tvoření aoristu (लुङ्) je společné augmentativní a-, které se přidává podle stejných pravidel jako u imperfekta (लङ्).

Z aoristu jsou v sanskrtu běžné pouze indikativ a prekativ.

Existují následující typy tvoření aoristu (लुङ्):

1. Nesibilantní (asigmatizované) aoristy:

• 54.1. Kořenový aorist: Augment + kořen + sekundární koncovka
• 54.2. Tematický aorist: Augment + kořen + a + sekundární koncovka
• 54.3. Reduplikovaný aorist: Augment + reduplikovaný kořen + a + sekundární koncovka

2. Sibilantní (sigmatizované) aoristy: s nebo slabika obsahující s (ṣ) se objevuje před osobní koncovkou

• 54.4. -s-aorist: Augment + kořen + s + sekundární koncovka
• 54.5. -iṣ-aorist: Augment + kořen + i + ṣ + sekundární koncovka
• 54.6. -siṣ-aorist: Augment + kořen + siṣ + sekundární koncovka
• 54.7. -sa-aorist: Augment + kořen + s + a + sekundární koncovka

Rozdělení kořenů na jednotlivé typy tvoření viz u jednotlivých typů

54.6. Kořenový aorist

Tvoření:

Augment + kořen + sekundární koncovka

Koncovka 3.os.množného čísla je -ur. Atmanepada není běžná.

Příklad:

पा 1P "pít"

	एकवचनम्	बहुवचनम्
1. तृतीयः	अपाम्:bra-pā + am	अपाम
2. मध्यमः	अपास्	अपात
3. प्रथमः	अपात्	अपुर्:bra-p-ur (nízká stupeň!)

Pouze od 12 kořenů se tvoří kořenový aorist:

1. गा 3 "jít"
2. घ्रा 1P "vonět"
3. छो 6 "řezat" (अच्छात्)
4. दा 3U "dát"
5. दो , 4 "řezat"
6. धा 3U "sedat"
7. धे 1 "sát" (अधात्)
8. पा 1P "pít"
9. शो 4P "ostřit"
10. सो "ukončit"
11. स्था 1P "stát"
12. भू 1P "být"

K भू 1P se kořenový aorist tvoří takto:

	एकवचनम्	बहुवचनम्
1. तृतीयः	अभूवम्	अभूम
2. मध्यमः	अभू्स्	अभूत
3. प्रथमः	अभूत्	अभूवन् (!!!)

54.6.1. Aorist 3.os.trpného rodu

Speciální forma kořenového aoristu je aorist 3.os.trpného rodu. Ten lze tvořit od všech kořenů.

Tvoření:

Augment + kořen + i

Kořen má následující podobu:

Silný stupeň:

• Kořeny s krátkým samohláskou (kromě a) před jednoduchou souhláskou, dále जन् a většina kořenů na -am
  Příklady:
  भिद् 7U: अभेदि "byl rozdělen"
  तुद् 6U: अतोदि "byl strčen"

Rozšířený kořen:

• Kořeny s koncovým samohláskou
  Příklady:
  नी 1U: अनायि "byl veden"
  स्तु 2U: अस्तावि "byla chválena"
  कृ 8U: अकारि "bylo učiněno"

• Kořeny s a před jednoduchou souhláskou (kromě जन् a kořenů na -am)
  Příklad:
  वद् 1P: अवादि "bylo řečeno"
  ale:
  जन् 4Ā: अजनि "byla zrozena"

• některé kořeny na -am
  Příklad:
  गम् अगामि

Vložení y před koncovku:

• Kořeny na -ā, -e, -ai, -o vkládají mezi -ā kořene a koncovku y:
  Příklad:
  दा 3U: अदायि "bylo dáno"

Nasální infix:

• některé kořeny mají nasální infix:
  Příklad:
  लभ् 1Ā: अलम्भि vedle अलाभि : "bylo přijato"

(Zbývající tvary pasiva jsou v aoristu vyjádřeny tvary átmanaipady).

54.7. Cvičení

Přeložte písemně následující tvary a vytvořte příslušné tvary aoristu:

1. यन्ति
2. पिबामि
3. ददौ
4. बभूव
5. दधति
6. ऐम
7. पपिथ
8. तिष्ठति
9. इयेथ
10. पप
11. एष्यथ
12. तस्थुः
13. अधत्त
14. अददाः
15. अभवन्
16. ददिम
17. भिद्यते
18. उद्यते
19. स्तूयते
20. कृष्यते
21. जायते (pas.)
22. गीयते
23. गम्यते

Obr.: त्रिचक्रेणेश्वरः स्तूयते
Tamilnádu
(Zdroj obrázku: Podrobnosti)