Lekce 53
53.1. Dvojčíslo (द्विवचन n.) podstatných jmen
Dvojčíslo (द्विवचनम्) se používá k označení "dvou":
अश्विनौ "obaj Aśvinové"
Použití dvojčísla je povinné tam, kde jde o dvě věci atd.:
हस्तौ "ruce (jednotlivce)"
पादौ "nohy (člověka, opice nebo jiného dvounožce)"
Někdy dvojčíslo označuje samce a samicu téže třídy (druhu, rodu):
पितरौ "otec a matka = rodiče"
Slova, která znamenají "pár" - např. युग n., द्वन्द्व n., द्वय n. - se však vždy používají v jednotném čísle, pokud nejde o dva nebo více párů:
बाहुद्वयम् "pár paží"

Obr.: मार्जारयुगम्
(Zdroj obrázku: Podrobnosti)

Obr.: हस्तौ
(Zdroj obrázku: Podrobnosti)
53.2. Koncovky dvojčísla podstatných jmen
| Maskulinum/Femininum पुंस्/स्त्री | Neutrum नपुंसक | |
|---|---|---|
| प्रथमा, द्वितीया, आमन्त्रितम् | -au | -ī |
| तृतीया, चतुर्थी, पञ्चमी | ||
| षष्ठी, सप्तमी |
U podstatných jmen s kmenovou gradací mají nominativ, akuzativ a vokativ dvojčísla m. f. silný kmen
53.3. Dvojčíslo kmenů končících na souhlásku
53.3.1. Kmeny bez kmenové gradace
सत्यवाच् 3 "pravdu mluvící"
| Maskulinum/Femininum पुंस्/स्त्री | Neutrum नपुंसक | |
|---|---|---|
| प्रथमा, द्वितीया, आमन्त्रितम् | सत्यवाचौ | सत्यवाची |
| तृतीया, चतुर्थी, पञ्चमी | ||
| षष्ठी, सप्तमी |
बलिन 3 "(zvláště) silný"
| Maskulinum पुंस् | Neutrum नपुंसक | |
|---|---|---|
| प्रथमा, द्वितीया, आमन्त्रितम् | बलिनौ | बलिनी |
| तृतीया, चतुर्थी, पञ्चमी | ||
| षष्ठी, सप्तमी |
सुमनस् 3 "příznivý"
| Maskulinum/Femininum पुंस्/स्त्री | Neutrum नपुंसक | |
|---|---|---|
| प्रथमा, द्वितीया, आमन्त्रितम् | सुमनसौ | सुमनसी |
| तृतीया, चतुर्थी, पञ्चमी | ||
| षष्ठी, सप्तमी |
हविस् n. "oběť"
| Neutrum नपुंसक | |
|---|---|
| प्रथमा, द्वितीया, आमन्त्रितम् | हविषी |
| तृतीया, चतुर्थी, पञ्चमी | हविर्भ्याम् |
| षष्ठी, सप्तमी | हविषोस् |
दीर्घायुस् 3 "dlouhověký"
| Maskulinum/Femininum पुंस्/स्त्री | Neutrum नपुंसक | |
|---|---|---|
| प्रथमा, द्वितीया, आमन्त्रितम् | दीर्घायुषौ | दीर्घायुषी |
| तृतीया, चतुर्थी, पञ्चमी | ||
| षष्ठी, सप्तमी |
53.3.2. Kmeny s kmenovou gradací
Particip přítomného času Parasmaipáda
भरन्त् 3 "nesoucí"
| Maskulininum पुंस् | Neutrum नपुंसक | |
|---|---|---|
| प्रथमा, द्वितीया, आमन्त्रितम् | भरन्तौ | भरन्ती (!) |
| तृतीया, चतुर्थी, पञ्चमी | ||
| षष्ठी, सप्तमी |

Obr.: भरन्तौ
(Zdroj obrázku: Podrobnosti)
ददत् 3 "dávající"
| Maskulininum पुंस् | Neutrum नपुंसक | |
|---|---|---|
| प्रथमा, द्वितीया, आमन्त्रितम् | ददतौ | ददती |
| तृतीया, चतुर्थी, पञ्चमी | ||
| षष्ठी, सप्तमी |
Kmeny na -mant/-vant
पशुमन्त् 3 "mající dobytek"
| Maskulininum पुंस् | Neutrum नपुंसक | |
|---|---|---|
| प्रथमा, द्वितीया, आमन्त्रितम् | पशुमन्तौ | पशुमती |
| तृतीया, चतुर्थी, पञ्चमी | ||
| षष्ठी, सप्तमी |
महान्त् 3 "velký"
| Maskulininum पुंस् | Neutrum नपुंसक | |
|---|---|---|
| प्रथमा, द्वितीया, आमन्त्रितम् | महान्तौ | महती |
| तृतीया, चतुर्थी, पञ्चमी | ||
| षष्ठी, सप्तमी |
आत्मन् m.
| Maskulininum पुंस् | |
|---|---|
| प्रथमा, द्वितीया, आमन्त्रितम् | आत्मानौ |
| तृतीया, चतुर्थी, पञ्चमी | आत्मभ्याम् |
| षष्ठी, सप्तमी | आत्मनोस् |
ब्रह्मन् n.
| Neutrum नपुंसक | |
|---|---|
| प्रथमा, द्वितीया, आमन्त्रितम् | ब्रह्मणी |
| तृतीया, चतुर्थी, पञ्चमी | ब्रह्मभ्याम् |
| षष्ठी, सप्तमी | ब्रह्मणोस् |
राजन् m. "král"
| Maskulinum पुंस् | |
|---|---|
| प्रथमा, द्वितीया, आमन्त्रितम् | राजानौ |
| तृतीया, चतुर्थी, पञ्चमी | राजभ्याम् |
| षष्ठी, सप्तमी | राज्ञोस् |
सीमन् f. "hranice"
| Femininum स्त्री | |
|---|---|
| प्रथमा, द्वितीया, आमन्त्रितम् | सीमानौ |
| तृतीया, चतुर्थी, पञ्चमी | सीमभ्याम् |
| षष्ठी, सप्तमी | सीम्नोस् |
नामन् n. "jméno"
| Neutrum नपुंसक | |
|---|---|
| प्रथमा, द्वितीया, आमन्त्रितम् | नाम्नी नामानी |
| तृतीया, चतुर्थी, पञ्चमी | नामभ्याम् |
| षष्ठी, सप्तमी | नाम्नोस् |
53.4. Dál dvojčíslí kmenů končících na samohlásku
Kmeny na -a
देव m. "bůh"
फल n. "ovoce"
| Maskulinum पुंस् | Neutrum नपुंसक | |
|---|---|---|
| प्रथमा, द्वितीया, आमन्त्रितम् | देवौ | फले |
| तृतीया, चतुर्थी, पञ्चमी | देवाभ्याम् | फलाभ्याम् |
| षष्ठी, सप्तमी | देवयोस् | फलयोस् |

Obr.: फले
(Zdroj obrázku: Podrobnosti)
Kmeny na -i
अग्नि m. "oheň"
वारि n. "voda"
मति f. "myšlenka"
| Maskulinum पुंस् | Femininum स्त्री | Neutrum नपुंसक | |
|---|---|---|---|
| प्रथमा, द्वितीया, आमन्त्रितम् | अग्नी | मती | वारिणी |
| तृतीया, चतुर्थी, पञ्चमी | अग्निभ्याम् | मतिभ्याम् | वारिभ्याम् |
| षष्ठी, सप्तमी | अग्न्योस् | मत्योस् | वारिणोस् |
Kmeny na -u
शत्रु m.
धिनु f.
मधु n.
| Maskulinum पुंस् | Femininum स्त्री | Neutrum नपुंसक | |
|---|---|---|---|
| प्रथमा, द्वितीया, आमन्त्रितम् | शत्रू | धेनू | मधुनी |
| तृतीया, चतुर्थी, पञ्चमी | शत्रुभ्याम् | धेनुभ्याम् | मधुभ्याम् |
| षष्ठी, सप्तमी | शत्र्वोस् | धेन्वोस् | मधुनोस् |

Obr.: धेनू
(Zdroj obrázku: Podrobnosti)
Kmeny na -ā
कन्या f. "dívka"
| Femininum स्त्री | |
|---|---|
| प्रथमा, द्वितीया, आमन्त्रितम् | कन्ये |
| तृतीया, चतुर्थी, पञ्चमी | कन्याभ्याम् |
| षष्ठी, सप्तमी | कन्ययोस् |
Více slabikové kmeny na -ī
देवी f. "bohyně"
| Femininum स्त्री | |
|---|---|
| प्रथमा, द्वितीया, आमन्त्रितम् | देव्यौ |
| तृतीया, चतुर्थी, पञ्चमी | देवीभ्याम् |
| षष्ठी, सप्तमी | देव्योस् |
Kmeny na -ṛ
दातृ 3 "dávající"
| Maskulinum/Femininum पुंस्/स्त्री | Neutrum नपुंसक | |
|---|---|---|
| प्रथमा, द्वितीया, आमन्त्रितम् | दातारौ | दातृणी |
| तृतीया, चतुर्थी, पञ्चमी | ||
| षष्ठी, सप्तमी |
पितृ m. "otec"
| Maskulinum पुंस् | |
|---|---|
| प्रथमा, द्वितीया, आमन्त्रितम् | पितरौ |
| तृतीया, चतुर्थी, पञ्चमी | पितृभ्याम् |
| षष्ठी, सप्तमी | पित्रोस् |
53.5. Dvandva (spojovací složenina)
Příklady:
अर्थधर्मौ "Užití (अर्थ) a dharma"
युधिष्ठिरार्जुनौ "Yudhiṣṭhira a Arjuna"
सुखदुःखे (vedle: सुखदुःखम्) "Štěstí a neštěstí"
शीतोष्णे "Chlad a teplo"
Pokud jsou dvě příbuzenská slova končící na -ṛ (nebo dva podstatné jména na -ṛ, která označují obětní kněze) složena do dvandvy, stojí první člen ve tvaru nominativu singuláru:
मातापितरौ "Matka a otec"
Stejně se zachovává takové příbuzenské slovo v dvandvě před -पुत्र :
पितापुत्रौ "Otec a syn"
Tvoří-li jména dvou božstev, která jsou při obětech běžně uváděna, dvandvu, prodlužuje se obvykle koncový samohláska prvního členu:
मित्रावरुणौ "Mitra a Varuṇa"
अग्नीसोमौ "Agni a Soma"
Toto prodlužování samohlásky se vyskytuje i u jiných dvandv.

Obr.: पितापुत्रौ
(Zdroj obrázku: Podrobnosti)
53.6. Dvojnumber zájmen
| तद् | एतद् | इदम् | यद् | किम् | |
|---|---|---|---|---|---|
| Maskulinum | |||||
| प्रथमा | तौ | एतौ | इमौ | यौ | कौ |
| द्वितीया | तौ | एतौ एनौ | इमौ एनौ | यौ | कौ |
| तृतीया, चतुर्थी, पञ्चमी | ताभ्याम् | एताभ्याम् | आभ्याम् | याभ्याम् | काभ्याम् |
| षष्ठी, सप्तमी | तयोस् | एतयोस् एनयोस् | अनयोस् एनयोस् | ययोस् | कयोस् |
| Neutrum | |||||
| प्रथमा | ते | एते | इमे | ये | के |
| द्वितीया | ते | एते एने | इमे एने | ये | के |
| Femininum | |||||
| प्रथमा | ते | एते | इमे | ये | के |
| द्वितीया | ते | एते एने | इमे एने | ये | के |
कतर 3 „který z obou“ a कतम 3 „který z více“ se skloňují ve všech pádech jako यद्.
53.7. Pronominální adjektiva
Následující pronominální adjektiva se skloňují ve všech pádech jako यद्:
अन्य 3 „jiný“
अन्यतर 3 „jeden z dvou“
इतर 3 „druhý“
सर्व 3 „každý, všichni“ se skloňuje ve všech pádech kromě nominativu a akuzativu singuláru středního rodu (सर्वम्) jako यद्.
उभय 3 „oba“ nemá duál. V singuláru a plurálu maskulina a neutra se skloňuje jako सर्व. Femininum: उभयी (jako देवी).
उभ 3 „oba“ se používá pouze v duálu a skloňuje se jako देव m., फल n. resp. देवता f.
Následující pronominální adjektiva se skloňují jako सर्व. V ablativu a lokálu singuláru maskulina a neutra, jakož i v nominativu plurálu, mohou být skloňována podle deklinace na -a resp. -ā:
- अपर 3 „jiný“
- उत्तर 3 „horní, severní, následující“
- पर 3 „následující, pozdější“
- पूर्व 3 „předcházející, východní“
- स्व 3 „vlastní (můj, tvůj, jeho …)“
53.8. Nepravidelné stupňování
Řada adjektiv tvoří komparativ a superlativ s následujícími koncovkami कृत् (!):
- Komparativ: -īyas
- Superlativ: -iṣṭha
Zatímco koncovky तद्धित -तर a -तम se připojují ke kořeni maskulina adjektiva, koncovky -ईयस् a -इष्ठ se připojují ke kořeni, od kterého je adjektivum odvozeno (pokud takový kořen existuje!). Vokál kořene je zesílený (guṇa).
Superlativy na -iṣṭha (ž. r.: iṣṭhā) se skloňují jako kmeny na -a resp. -ā.
Deklinace -īyas viz níže.
Příklady:
| Kořen | Přídavné jméno | Komparativ | Superlativ |
|---|---|---|---|
| क्षिप् 6P "hodit" | क्षिप्र 3 "rychlý" | क्षेपीयस् 3 "rychlejší" क्षिप्रतर 3 | क्षेपिष्ठ 3 "nejrychlejší" क्षिप्रतम 3 |
| स्था 1P "stát" | स्थिर 3 "trvalý, pevný" | स्थेयस् 3 "pevnější" स्थिरतर 3 | स्थेष्ठ 3 "nejpevnější" स्थिरतम 3 |
Zvláštní pravidla pro připojení těchto přípon:
Pravidlo 1: Koncový samohláska víceslabičného mužského kmene nebo koncová a předchozí samohláska vypadnou.
Příklady:
| Přídavné jméno | Komparativ | Superlativ |
|---|---|---|
| पाप 3 "zlý" | पापीयस् | पापिष्ठ |
| महान्त् 3 "velký" | महीयस् | महिष्ठ |
Pravidlo 2: Přivlastňovací přípony (-mant, vant, -vin, -in atd.) vypadnou. Zbývá-li pouze slabika, není dále měněna; ruší se pouze fonetické změny vyvolané připojením přivlastňovací přípony. Pokud však zbytek tvoří více než jedna slabika, platí Pravidlo 1.
Příklady:
| Přídavné jméno | Komparativ | Superlativ |
|---|---|---|
| धनवन्त् 3 "bohatý" | धनीयस् | धनिष्ठ |
| बलिन् 3 "(zvláště) silný" | बलीयस् | बलिष्ठ |
| वसुमन्त् "majetek vlastní" | वसीयस् | वसिष्ठ |
Pravidlo 3: -ra- se substituuje za -ṛ-, pokud mu předchází počáteční samohláska a následuje po něm pouze jeden souhláskový znak.
Příklad:
| Přídavné jméno | Komparativ | Superlativ |
|---|---|---|
| पृथु 3 "široký" | प्रथीयस् | प्रथिष्ठ |
Seznam nejčastějších stupňovacích forem tohoto typu u doposud naučených přídavných jmen:
| Přídavné jméno | Komparativ | Superlativ |
|---|---|---|
| अल्प 3 "malý, málo" | अल्पीयस् | अल्पिष्ठ |
| क्षिप्र 3 "rychlý" (od क्षिप्) | क्षेपीयस् | क्षेपिष्ठ |
| गुरु 3 "těžký" (od *गृ) | गरीयस् | गरिष्ठ |
| दीर्घ 3 "dlouhý" (od *दृघ्) | द्राघीयस् | द्राघिष्ठ |
| दूर 3 "vzdálený" (od दु/दू) | दवीयस् | दविष्ठ |
| धनवन्त् 3 "bohatý" | धनीयस् | धनिष्ठ |
| पाप 3 "zlý" | पापीयस् | पापिष्ठ |
| पृथु 3 "široký" | प्रथीयस् | प्रथीष्ठ |
| प्रिय 3 "milý" | प्रेयस् | प्रेष्ठ |
| बलिन् 3 "(zvláště) silný" | बलीयस् | बलिष्ठ |
| महान्त् 3 "velký" | महीयस् | महिष्ठ |
| युवन् 3 "mladý" | यवीयस् | यविष्ठ |
| स्थिर 3 "pevný" (od स्था) | स्थेयस् | स्थेष्ठ |
| ह्रस्व 3 "krátký" | ह्रसीयस् | ह्रसिष्ठ |

Obr.: द्राघीयो लिङ्गम्
(Zdroj obrázku: Podrobnosti)
Některé stupňovací formy tohoto typu nemají vůbec žádný kořenově příbuzný základní tvar, jsou "defektivní". Proto je třeba si zapamatovat následující řady zvláště:
| (Přídavné jméno) | Komparativ | Superlativ |
|---|---|---|
| (अल्प 3 "malý, málo") | कनीयस् srov. कन्या f. "dívka = ta malá" | कनिष्ठ |
| (प्रशस्य 3 "chvalitebný, dobrý") | श्रेयस् od श्री f. "záře" | श्रेष्ठ |
| (प्रशस्य 3 "chvalitebný, dobrý") | ज्यायस् také: "starší" od ज्या f. "převaha" | ज्येष्ठ také: "nejstarší" |
| (बहु 3 "mnoho") | भूयस् | भूयिष्ठ |
| (वृद्ध 3 "starý") | वर्षीयस् od वर्ष n.m. "dešťové období, rok" | वर्षिष्ठ |
| (वृद्ध 3 "starý") | ज्यायस् také: "lepší" od ज्या f. "převaha" | ज्येष्ठ také: "nejlepší" |
53.9. Deklinace komparativů na -īyas
Komparativy na -īyas tvoří femininum na -īyasī (deklinace jako देवी). Maskulinum a neutrum se deklinují podle následujícího paradigmatu.
| एकवचनम् | द्विवचनम् | बहुवचनम् | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| पुमान् | नपुंसकम् | पुमान् | नपुंसकम् | पुमान् | नपुंसकम् | |
| प्रथमा | गरीयान् | गरीयस् | गरीयांसौ | गरीयसी | गरीयांसस् | गरीयांसि |
| द्वितीया | गरीयांसम् | |||||
| तृतीया | गरीयसा | गरीयोभ्याम् | ||||
| चतुर्थी | ||||||
| षष्ठी | गरीयसस् | गरीयसोस् | ||||
| सप्तमी | ||||||
| आमन्त्रितम् | गरीयान् | गरीयस् | गरीयांसौ | गरीयसी | गरीयांसस् | गरीयांसि |
53.10. Metrika (učení o veršových metrech)

Obr.: क्रिश्चियन-मोर्गन्स्टर्न्
(Zdroj obrázku: Podrobnosti)
Viz také:
Payer, Alois (1944–): Úvod do exegése sanskrtských textů : skript. -- Kap. 8: Vlastní exegése, část II: K jednotlivým otázkám synchronického chápání. -- Příloha B: Ke metrice sanskrtských textů. -- URL: http://www.payer.de/exegese/exeg08b.htm
53.10.1. Význam určení metra
Určení metra je z následujících důvodů důležité:
- Estetické: Veršový metr přispívá k estetice výpovědi. Určitým veršovými metram lze vyjádřit určité nálady nebo jsou přiřazeny k určitým společenským vrstvám (वर्ण). Různé veršové metry se recitují odlišně. :br Dobrý dojem o estetickém účinku poskytuje např. recitace शिवताण्डवस्तोत्र (chvalozpěv na Šivův tanec): http://de.youtube.com/watch?v=5KjfiJlkO58
- Textově kritické: Chyby ve veršovém metru mohou naznačovat, že text v určitém místě není správně zděděn. Veršový metr pomáhá provádět textové korekce.
- Chronologické: Některé veršové metry prošly v průběhu historie určitými změnami. To může pomoci při přibližném datování textu. Viz Oldenberg, Hermann (1854–1920): Zur Geschichte der Triṣṭhubh ; ders.: Zur Geschichte des Śloka. -- Obojí otisknuto v: :br Oldenberg, Hermann (1854–1920): Kleine Schriften / Hermann Oldenberg. Hrsg. von Klaus L. Janert. -- Wiesbaden : Steiner. -- 3 Bde. -- (Glasenapp-Stiftung ; ...). -- Bd. 2. -- 1967. -- S. 1188 - 1255.

Obr.: हर्मन्-ओल्डन्बेर्ग्
(Zdroj obrázku: Details)
53.10.2. Druhy metrů
Indové rozlišují:
- वृत्त n.: Metra, kde je pevně stanoven počet slabik (अक्षर)
- जाति f.: Metra, kde je pevně stanoven součet metrických jednotek (मात्रा) (morů) (viz dále)
U metrik, kde je stanoven počet slabik (वृत्त), lze nejprve dále rozlišovat:
- Metrika, kde je stanoven počet slabik, ale jejich kvantita pouze částečně
- Metrika, kde je stanoven počet slabik i jejich kvantita
53.10.3. Metrická kvantita slabik
Zapamatovací verš
सानुस्वारश्च दीर्घश्च विसर्गी च गुरुर्भवेत् । वर्णः संयोगपूर्वश्च तथा पादान्तगो ऽपि वा ॥
"Jedna slabika je těžká,
- pokud má její vokál anusvāru,
- je dlouhá,
- má visargu,
- stejně tak pokud stojí před souhláskovou skupinou
- a také pokud je slabika na konci čtvrtversu (pády)."
Slabika je
- buď लघु = lehká
- nebo गुरु = těžká
लघु = lehká je slabika, pokud
- její vokál je krátký a za tímto vokálem
- kein Anusvāra,
- není visarga,
- nenásledují dvě souhlásky.
Krátké vokály jsou a, i, u, ṛ, ḷ
Všechny ostatní slabiky jsou गुरु = těžké. Poslední slabika čtvrtversu (पाद) platí vždy jako गुरु.
V metrické analýze to znamená:
- ◡ = ल = लघु
- — = ग = गुरु
- × = लघु nebo गुरु
- / = Caesura (rozdělení slova)
Příklad: भगवद्गीता १,१:
धर्मक्षेत्रे कुरुक्षेत्रे समवेता युयुत्सवः । मामकाः पाण्डवाश्चैव किम् अकुर्वत संजय ॥१॥
Rozložení लघु a गुरु :
— — — — ◡ — — — ◡ ◡ — — ◡ — ◡ —
— ◡ — — ◡ — — — ◡ ◡ — ◡ ◡ — ◡ —
53.10.4. Epický ślóka (श्लोक m.)
Pamětní verš:
श्लोके षष्ठं गुरु ज्ञेयं सर्वत्र लघु पञ्चमम् । द्विचतुष्पादयोर्ह्रस्वं सप्तमं दीर्घमन्ययोः ॥
"V ślóce je šestá slabika pády těžká,
pátá ve všech pádach lehká
Sedmá slabika je druhém a čtvrtém pádu krátká, dlouhá ve dvou ostatních."
Nejdůležitější veršový metr v epopejích (महाभारत, रामायण) stejně jako v nepočtu dalších děl je ślóka ("výkřik", "hluk", "strofa" k श्रु "slyšet").
श्लोक je dvojitý verš složený z půlveršů po 16 slabikách. Každý půlverš se dále dělí na dva čtvrtverše (पाद) po 8 slabikách. Každý čtvrtverš se dělí na dvě části po 4 slabikách. Celý verš (पद्य n.) tedy sestává ze čtyř पाद (m. "pata, čtvrtina"). Čtyři पाद se číslicují a, b, c, (क्, ख्, ग्, घ्).
Stavba ślóky:
Základní schéma (पथ्या):
a = c:
× × × × ◡ — — —
b = d:
× × × × ◡ — ◡ —
Druhá a třetí slabika पाद by neměly být zároveň लघु. V b a d nesmí být slabiky 2 - 4 ¯ ˘ ¯.
Vedlejší schémata (विपुला) pro a a c:
विपुला 1:
× × × — ◡ ◡ ◡ —
विपुला 2:
× — ◡ — — ◡ ◡ —
विपुला 3:
× — ◡ — — / — — —
विपुला 4:
× × × × / — ◡ — —
U všech slokaform je hlavní pauza na konci 2. पाद : zde je buď konec slova, nebo – u dlouhých složenin – konec jedné části složení.
53.11. Cvičení
Určete mezi všemi doposud naučenými verši sloky. K těmto vytvořte písemně metrický schéma. Uveďte případné nepravidelnosti nebo tvary Vipulā.
Finitum feliciter 1984-02-15
Editio interretialis feliciter finita 2009-01-19
Alois Maria Payer
श्रीगणेशाय नमः
