Lekce 9
9.1. Samāhāradvandva (समाहारद्वन्द्व = "souhrnné dvandva")
Pokud má dvandva vyjádřit, že řada věcí apod. tvoří celek, pak se obvykle uvádí v singuláru rodu středního:
např. āhāra-nidrā-maithuna-bhayam = आहारनिद्रामैथुनभयम् neznamená prostě "jídlo (āhāra m.), spánek (nidrā f.), pohlavní styk (maithuna n.) a strach (bhaya n.)", ale tyto čtyři jako jeden celek, který charakterizuje živočišný život.
Kromě tohoto základního pravidla pro tvoření samāhāradvandv existuje ještě řada dalších pravidel, která lze nalézt u Pāṇiniho 2,4,2-17 nebo např. u R. Kaleho, A higher Sanskrit grammar, reprint 1969, § 189 - 192 a. V různých fázích vývoje jazyka nebyla vždy dodržována stejná pravidla!
9.2. O tvoření nominálních kmenů
9.2.1. -ka (taddhita)
Taddhita přípona -ka tvoří mimo jiné:
1. Diminutiva (zmenšovací tvary jako německé -chen, -lein, -li, -le):
putra m. "syn" » putraka m. पुत्रक "chlapeček"
2. Nomen, která vyjadřují přibližnou podobnost:
aśva m. "kůň" » aśvaka m. अश्वक "koníček, něco podobného koni"
3. Nomen bez významového rozdílu oproti základnímu podstatnému jménu:
putraka m. पुत्रक = putra m. पुत्र
4. Nomen, která vyjadřují "vztah k pojmu základního slova":
kāśi f. "Benáres" » kāśika 3 काशिक "rodný z Benares, pocházející z Benares"
rūpa n. "podoba" » rūpaka 3 रूपक "mající podobu něčeho"
9.2.2. -aka (kṛt), ženský rod často -ikā
Kṛt-suffix -aka, ženský rod často -ikā, tvoří agentní substantiva (substantiva vyjadřující činitele) ke každému kořeni.
Koncový samohláska kořene a také -a- na předposledním místě kořene jsou nahrazeny svým prodlouženým stupněm (vṛddhi) (existuje několik výjimek), ostatní samohlásky jsou nahrazeny svým zesíleným stupněm (guṇa).
Příklady:
| Kořen:brधातु | + -aka / -ikā (kṛt) | Význam |
|---|---|---|
| kṛ :br8 U:brकृ "učinit" | kāraka (कारक) | "způsobitel, činící" |
| śru :br5 P:brश्रु "slyšet" | śrāvaka m. (श्रावक) | "slyšící, žák,:brbuddh.: stoupenec Buddhy" |
| nī :br1 U:brनी "vést" | nāyaka m. (नायक) / nāyikā f. (नायिका) | "vedoucí, pán, manžel,:brmilovník / milovaná, dáma" |
| yaj :br1 U:brयज् "obětovat" | yājaka m. (याजक) | "obětník, obětní kněz" |
| nṛt :br4 P:brनृत् "tancovat" | nartaka m. (नर्तक) / nartakī f. (नर्तकी) | "tanečník / tanečnice" |
| ji :br1 P:brजि "zvítězit" | jayaka 3:br(जयक) | "vítězný" |
Některá z těchto utváření mají užší význam: "to, co obvykle nebo jako povinnost nebo dobře vykonává to, co je vyjádřeno kořenem".
viz výše např. śrāvaka, yājaka, jayaka
Příklady:
| Kořen:brधातु | + -aka (kṛt) | Význam |
|---|---|---|
| kṛṣ :br6 U:brकृष् "orat" | kṛṣaka m. (कृषक) | "rolník" (nízký stupeň!) |
| kliś :br9 P:brक्लिशु "trýznit" | kleśaka m. (क्लेशक) | "trýznitel" |
| khād :br1 P:brखाद् "žvýkat, jíst" | khādaka m. (खादक) | "jídlo, žrout" |
Kromě toho existuje několik méně důležitých použití přípony -aka. Srov. Wackernagel, Altindische Grammatik, II, §45ff.
9.3. Slovník
Naučte se následující slova:
adhyayana n. (अध्ययन) : učení, zejména studium Védy
Obr.: adhyayana = अध्ययन, Sri Skandaguru Vidyalayam, Tiruparankundram poblíž Madurai.
(Zdroj obrázku: Podrobnosti)
kāru m. / kāruka m. (कारु / कारुक) : řemeslník
Obr.: kāru = कारु, Gudžarát.
(Zdroj obrázku: Podrobnosti)
kuśīlava m. (कुशीलव) : (cestující) vystupující, herec, zpěvák
kusīda n. (कुसीद) : lichva
kṛṣ 1 P (karṣati) कृष् कर्षति : táhnout
kṛṣ 6 U (kṛṣati) कृष् कृषति : orat
od toho: kṛṣi f. / kṛṣikā f. (कृषि / कृषिका) : zemědělství
dāna n. (दान) : dávání, dar, štědrost
pratigraha m. (प्रतिग्रह) : přijímání, dar
pravacana n. (प्रवचन) : řeč, (ústní) výuka
pāśupālya n. (पाशुपाल्य) : chov dobytka, pastva
k yaj 1 U:
ijyā f. (इज्या) : oběť (z *yj » ij + přípona yā)
yajana n. (यजन) : oběť na objednávku někoho jiného
rūpa n. (रूप) : vzhled, tvar, krásný tvar, podstata, bytost
vāṇijya n. / vāṇijyā f. / vaṇijyā f. (वाणिज्य / वाणिज्या / वणिज्या) : obchod
śuśrūṣā f. (शुश्रूषा) : poslušnost, poslušná služba
9.4. Cvičení
A) Pokuste se určit možné významy následujících slov:
1. brāhmāṇaka ब्राह्मणक
2. mati मति
3. śravaṇa श्रवण
4. dhenuka m. धेनुका
5. jayaka जयक
6. rakṣikā रक्षिका
7. karṣaka कर्षक
Obr.: karṣaka = कर्षक.
(Zdroj obrázku: Details)
8. kleśa (क्लेश)
9. nāyikātva (नायिकात्व)
10. tantraka (तन्त्रक)
11. nartaka (f. nartakī) (नर्तक / नर्तकी)
12. naraka (नरक)
13. lābhaka (लाभक)
14. īśvaratā (ईश्वरता)
15. dhenukā f. (धेनुका)
16. yodhaka (योधक)
17. kopa (कोप)
18. veśaka (वेशक)
19. darśaka (दर्शक)
20. kopaka (कोपक)
B) Přeložte:
Aufgaben aller Zweimalgeborenen:
ijyādhyayanadānāni
इज्याध्ययनदानानि
(Yājñavalkyadharmaśāstra I, 118)Specifické povinnosti bráhmana:
pravacanayājanapratigrahāḥ
प्रवचनयाजनप्रतिग्रहाः
(Gautamadharmasūtra X, 2)Specifické povinnosti kšatriji:
rakṣaṇaṃ sarvabhūtānām
रक्षणं सर्वभूतानाम्
(sarvabhūtānām = genitiv (2. pád): „všech bytostí“; Gautamadharmasūtra X, 7)Specifické povinnosti vaišji:
kṛṣivāṇijyapāśupālyakusīdam
कृषिवाणिज्यपाशुपाल्यकुसीदम्
(podle Gautamadharmasūtra X, 49)Povinnosti šúdry:
dvijātīnāṃ śuśrūṣā vārttā kārukuśīlavakarma ca.
द्विजातीनां शुश्रूषा वार्त्ता कारुकुशीलवकर्म च
(podle Kauṭilīya-Arthaśāstra 1.3.8.)
Vysvětlení: dvijātīnām = genitiv (2. pád) plurál od dvijāti (zde přeložte: „vůči dvakrát zrozeným“); kārukuśīlavakarma je tatpuruṣa s dvandvou (kārukuśīlava) v přední části. karma = nom. sg. od karman n. „čin, činnost, karma“ od kořene kṛ 8 U). Přeložte „čin / činnost ... (genitiv)“ (označených dvandvou).kṛṣiḥ pāśupālyaṃ vāṇijyā ca vārttā.
कृषिः पाशुपाल्यं वाणिज्या च वार्त्ता ।
(podle Kauṭilīya-Arthaśāstra 1.4.1.)