Lekce 13

13.1. PPP na -na-

Pro rozdělení PPP na -ta- a -na- nelze stanovit pevná pravidla. Avšak:

Většina kořenů končících na -d tvoří PPP na -na-. V tomto případě se -d-n- nahrazuje za -n-n-, což by jinak ve slovním sandhi nenastalo, ale jde o napodobení větného sandhi.

Příklad:
pad 4 Ā PPP: panna 3 = पन्न

13.2. Další informace o používání PPP

1. PPP k slovesům s významem "myslet", "přát si", "znát", "vědět" a "uctívat", stejně jako k některým dalším slovesům, která jsou v Dhātupāṭha (seznam kořenů k Páninově gramatice) označena jako ñi, nemá pouze význam minulosti, ale může být použito i v přítomném významu:
např.

इष्ट "přející" (tj. nejen v minulosti přání, ale i ve přítomnosti)
त्वरित "spěchající, spěšný" (PPP ke tvar 1 Ā "spěchat"; Dhātupāṭha: ñitvárā)

2. PPP může být jako adjektivum používáno atributivně:
např.

इष्टं फलम् "přející plod (např. činů)"

Pokud v tomto případě अपि stojí za PPP, má अपि význam "ačkoli":
např.

इष्टमपि फलं न लभते = "Ačkoli ten, kdo přeje plodu, jej nedosahuje."

3. Střední rod singuláru PPP každého slovesa může být také používán jako verbální abstraktum:
např.

गत n.: "chození, krok"
नृत्त n.: "tancování, tanec"

13.3. Atributivní určení substantiv (slovosled)

Atributiva (přívlastky) stojí v próze ve výchozím pořadí slov před podstatným jménem, které blíže určují. Přídavná jména jako atributiva se shodují s podstatným jménem v čísle, pádu a rodě:

Příklad:

साधुरिष्टं फलं पश्यति = "Svatý vidí požadované plody (svých činů)."

13.4. Tvorba adjektiv na -mant a -vant (taddhita)

Pomocí taddhita přípon -mant resp. -vant se od podstatných jmen tvoří přídavná jména vyjadřující vlastnictví. Jejich význam je: "mající to, co je označeno základním podstatným jménem".

vant se přidává k podstatným jménům, jejichž poslední nebo předposlední hláska je a, ā nebo m, stejně jako k podstatným jménům končícím na uzavírací souhlásku; k ostatním podstatným jménům se obvykle přidává -mant.

Příklady:

पशुमन्त् "mající dobytek"

गुणवन्त् "mající dobré vlastnosti / ctnost"

13.5. Kmenová variace podstatných jmen

Kmeny na -mant resp. -vant patří mezi nominální kmeny s kmenovou variací.

U nominálních kmenů s kmenovou variací rozlišujeme mezi silnými a slabými pády. Ve silných pádech má kmenotvorná přípona — u kořenových podstatných jmen kořenová složka — vysokou stupňovou variantu (Guna) resp. prodlouženou variantu (Vrddhi), ve slabých pádech nízkou stupňovou variantu.

Silné pády jsou:

	Singular:brएकवचन	Dual:brद्विवचन	Plural:brबहुवचन
U maskulin a feminin पुंस्, स्त्री	Nominativ:brप्रथमा:brAkkusativ:brद्वितीया:brVokativ:brसम्बोधनप्रथमा	Nominativ:brप्रथमा:brAkkusativ:brद्वितीया:brVokativ:brसम्बोधनप्रथमा	Nominativ:brप्रथमा :brVokativ:brसम्बोधनप्रथमा
U neuter नपुंसक	—	—	Nominativ:brप्रथमा:brAkkusativ:brद्वितीया:brVokativ:brसम्बोधनप्रथमा

Všechny ostatní pády jsou slabé.

Jako první člen složeného jména stojí podstatné jméno s kmenovým stupňováním ve slabém kmeni (u tříkmenových podstatných jmen tzv. středním).

13.6. K slovnímu sandhi

Pro pochopení jednotlivých tvarů deklinace podstatných jmen na -mant a -vant jsou nutná následující pravidla slovního sandhi:

1. Počet konsonantů na konci slova: Z dvou nebo více konsonantů, kterými by slovo končilo, zůstane pouze první konsonant zachován, ostatní odpadnou. Povolen je spoj -r- + konsonant.

2. Neznělá uzávěra se před znělou uzávěrou (nikoliv nosovou) nahrazuje příslušnou znělou uzávěrou:

Příklady:

t + bh- » -d-bh- द्भ्

k + bh- » -g-bh- ग्भ्

c + bh- » -g-bh- ग्भ्

c + dh- » -g-dh- ग्ध्

13.7. Koncovky pádů konsonantických kmenů

U konsonanticky končících kmenů:

• je koncovka akuzativu (dvitīyā) plurálu maskulina a feminina -as.
• je u pravidelně tvořených kmenů neutrum v nominativu (prathamā) a akuzativu (dvitīyā) singuláru bez koncovky.
• je u pravidelně tvořených kmenů v neutru koncovkou nominativu a akuzativu plurálu -i.

13.8. Deklinace kmenů na -mant a -vant

• silný kmen: podstatné jméno + -mant- / -vant-
• slabý kmen: podstatné jméno + -mat- / -vat- (z: *-mnt- / *-vnt-)

		Maskulinum		Neutrum
Singular:brएकवचन	Nominativ:brप्रथमा	paśu-mān:brपशुमान्	guṇa-vān:brगुणवान्	paśu-mat:brपशुमत्	guṇa-vat:brगुणवत्
	Akuzativ:brद्वितीया	paśu-mant-am:brपशुमन्तम्	guṇa-vant-am:brगुणवन्तम्	paśu-mat:brपशुमत्	guṇa-vat:brगुणवत्
	Instrumentalis:brतृतीया	paśu-mat-ā पशुमता	guṇa-vat-ā गुणवता	paśu-mat-ā पशुमता	guṇa-vat-ā गुणवता
Plural:brबहुवचन	Nominativ:brप्रथमा	paśu-mant-as:brपशुमन्तस्	guṇa-vant-as:brगुणवन्तस्	paśu-mant-i:brपशुमन्ति	guṇa-vant-i:brगुणवन्ति
	Akuzativ:brद्वितीया	paśu-mat-as:brपशुमतस्	guṇa-vat-as:brगुणवतस्	paśu-mant-i:brपशुमन्ति	guṇa-vant-i:brगुणवन्ति
	Instrumentalis:brतृतीया	paśu-mad-bhis:brपशुमद्भिस्	guṇa-vad-bhis:brगुणवद्भिस्	paśu-mad-bhis:brपशुमद्भिस्	guṇa-vad-bhis:brगुणवद्भिस्

Femininum:

Kmen feminina kmenů na -mant- a -vant- končí na -mat-ī resp. -vat-ī. Skloňování probíhá jako u devī, tj. nedochází k ablautu kmene.

Příklad:

• paśumatī, guṇavatī पशुमती गुणवती

13.9. Slovníček

Naučte se následující slova:

eva एव : zdůrazňuje předchozí slovo
asura m. असुर : démon

ASURA. 'Duchovní, božský.'

V nejstarších částech Rigvédy je tento termín používán pro Nejvyššího ducha a je totožný s Ahurou u Zoroastra. Ve smyslu 'bůh' byl aplikován na několik hlavních božstev, jako jsou Indra, Agni a Varuṇa. Později získal zcela opačný význam a začal znamenat, jak je tomu nyní, démona nebo nepřítele bohů.

Toto slovo se vyskytuje s tímto významem v pozdějších částech Rigvédy, zejména v poslední knize, a také ve Atharvavédě. Bráhmany přikládají stejné významy a zaznamenávají mnoho soubojů mezi Asury a bohy. Podle Taittiríja Bráhmany dech (asu) Prajápatiho ožil a "tímto dechem jsem stvořil Asury." V jiné části stejného dílu se říká, že Prajápati "otěhotněl. Stvořil Asury ze svého břicha." Šatapatha Bráhmana souhlasí s prvním tvrzením a uvádí, že "stvořil Asury ze svého spodního dechu." Taittiríja Áranjaka představuje, že Prajápati stvořil z vody bohy, lidi, otce, Gandharvy a Apsarásy a že Asurové, Rákšasové a piśácowé vzešli z kapek, které se rozlily. Manu tvrdí, že byli stvořeni Prajápatis.

Podle Višňu Purány byli zplodeni ze stehna Brahmova (prajápatiho). Popis Váju Purány je: "Asurové byli nejprve zplodeni jako synové ze stehna (Prajápatiho). Asu je Bráhmánou prohlášeno za dech. Z něj byli tato stvoření zplodena; proto jsou Asurové." Slovo je dlouho používáno jako obecný název pro nepřátele bohů, včetně Daityas a Danavas a dalších potomků Kašjapových, ale nezahrnuje Rákšasy zrozené z Pulasty.

V tomto smyslu byl pro něj nalezen jiný původ: zdrojem již není asu, 'dech', ale počáteční a je bráno jako záporná předpona a asura znamená 'ne bůh;' odtud, podle některých, vzniklo slovo sura, běžně používané pro 'bůh.'"

[Zdroj: Dowson, John (1820–1881): A classical dictionary of Hindu mythology and religion, geography, history, and literature. -- London, Trübner, 1879. -- s.v. ]

Obr.: महिषासुरः
(Zdroj obrázku: Podrobnosti)

guṇa m. गुण : nitě, šňůra; vlastnost, dobrá vlastnost
pad 4 Ā (padyate), Pass.: padyate, PPP panna पद् पद्यते पद्यते पन्न : jít, dostat se do
as 2 P (asti) अस् अस्ति : být, existovat
as 4 P (asyati), Pass.: asyate, PPP asta अस् अस्यति अस्यते अस्त : házet, (od)hazovat
i 2 P (eti), Pass.: īyate, PPP ita इ एति ईयते इत : jít
pā 2 P (pāti), Pass. pāyate, PPP pāta पा पाति पायते पात : chránit, střežit

pā 1 P (pibati), Pass. pīyate, PPP pīta पा पिबति पीयते पीत : pít (tradičně počítáno do 1. třídy)

dviṣ 2 U (dveṣṭi), Pass. dviṣyate, PPP dviṣṭa द्विष् द्वेष्टि द्विष्यते द्विष्ट : nenávidět, být nepřátelský
ad 2 P (atti), Pass. adyate, PPP anna अद् अत्ति अद्यते अन्न : jíst, požívat
anna n. अन्न : jídlo (od PPP: *ad-na: to, co bylo snědeno)

Obr.: अन्नम्
(Zdroj obrázku: Podrobnosti)

Tvoření slov:

pad 4 Ā:

pada n. पद : krok, místo, stanoviště

pāda m. पाद : noha, čtvrtina, verš

Obr.: चत्वारः पादाः : गजः
(Zdroj obrázku: Podrobnosti)

dviṣ 2 U:

dveṣa द्वेष : nenávist

13.10. Cvičení

A) Přeložte a převeďte do aktivních přítomných vět:

१. अग्निना गृहं दग्धम् । २. बुद्धेन सत्यं बुद्धम् । ३. बोध्या गौतमो मुक्तः ।

Obr.: अत्र गौतमो बुद्धो बोध्या मुक्तः
(Zdroj obrázku: Podrobnosti)

४. शूद्रा मूढाः । (2 možnosti)
५. ब्राह्मणेन मोक्ष इष्टः । ६. रामेण पुण्यं कृतम् । ७. ऋषिभिः सत्यमेवोदितमित्युदितम् । ८. धर्मेण स्वर्गं नीतम् । ९. साधुनाधर्मो न कृतम् । १०. मन्त्रेण मोक्षो लब्धः । ११. कया रक्षिकयेयं बाला रक्षिता ॥

B) Přeložte a převeďte do trpného rodu v minulém čase:

१. राम इष्टमपि मोक्षं न लभते । २. योद्धा न मुञ्चति । ३. साधवो देवान्स्मरन्ति । ४. पुण्यवान्पुत्रो देवान् यजते । ५. सुखवान्क्षत्रियो धर्मं रक्षति । ६. पुत्रवान्नरकं न गच्छति । ७. धर्मवती पापं न करोतीति गुरुर्वदति । ८. बुद्धिमन्तः सत्यवतो धर्मं पृच्छन्ति । ९. धर्मवन्तः फलवत्पुण्यं कुर्वन्ति । १०. ब्राह्मणा गुणवतः पुत्रानिच्छन्ति । ११. कयर्ग्वेदं शृण्वन्ति । १२. किमीश्वरः सृजति । १३. साधुः कृतं पापं सहते । १४. पार्थिवो धनमिच्छतीति नीचा मन्यन्ते । १५. नैवासुरो जयतीत्यृषयः पश्यन्ति । १६. ब्राह्मणाः किं पिबन्ति खादन्ति च ॥

13.11. Opakovací cvičení

A) Přeložte následující věty:

१. रामो मार्गेण ग्रामं गच्छति । २. नरा धनेन सुखमिच्छन्ति । ३. नरः पुत्रेण नगरं पद्यते । ४. देवो लोकान्सृजति । ५. बाला जलं पिबति । ६. कवयो धनं लुभ्यन्ति । ७. बलवान्क्षत्रियः शूद्राञ्जयति । ८. गुणवान् द्विष्टमपि शत्रुं न युध्यते । ९. अधर्मः क्रोधश्च द्वेषश्च लोभश्चेत्यृषिर्वदति । १०. बाला अन्नेन बलमाप्नुवन्ति । ११. बुद्धिमन्तः सत्येन मोक्षं लभन्ते । १२. इमाः साध्व्यः पापं सहन्ते । १३. कां देवतामृषिः पश्यति । १४. कान्देवान्ब्राह्मणक्षत्रियवैश्या यजन्ते ।

B) Převeďte věty z cvičení A) do trpného rodu.

C) Vytvořte k větám z cvičení A) konstrukci PPP.

Obr.: सत्यमेव जयते
(Zdroj obrázku: Podrobnosti)

D) Z jakých hláskových spojení mohly vzniknout následující tvary sandhi? Uveďte všechny možnosti:

1. -a před samohláskou (kromě a-)
2. -ā-
3. -ā před samohláskou
4. -ā před znělými souhláskami
5. -ī-
6. -ū-
7. -ṝ-
8. -e-
9. -e před Avagraha
10. -o-
11. -o před Avagraha
12. -o před znělými souhláskami
13. -ai-
14. -au-
15. -y před samohláskou
16. -v před samohláskou
17. -r před samohláskou
18. -ay před samohláskou
19. -av před samohláskou
20. -ar-
21. -ir před samohláskou nebo znělou souhláskou
22. -īr před samohláskou nebo znělou souhláskou
23. -ur před samohláskou nebo znělou souhláskou
24. -ūr před samohláskou nebo znělou souhláskou
25. -er před samohláskou nebo znělou souhláskou
26. -or před samohláskou nebo znělou souhláskou
27. -air před samohláskou nebo znělou souhláskou
28. -aur před samohláskou nebo znělou souhláskou
29. -ñj-
30. -ñś-
31. -ñch-
32. -ṇḍ(h)-
33. -śc-
34. -ṣṭ-
35. -st(h)-
36. Anusvāra před souhláskou
37. -ṃśc-
38. -ṃṣṭ-
39. -mst-

E) Přeložte do sanskrtu:

1. Bohyně byla rozhořčená.
2. Šúdrové se dostali do nebe.
3. Roľníci vyšli po cestě.
4. Lidé byli osvobozeni buddhistickým učením.
5. Syn tancoval.
6. Amulet chránil učitele.
7. Brahman neřekl žádnou nepravdu.
8. Šúdri ženy uctívaly bohyni oběťmi.
9. Buddha probudil se k pravdě = Buddha poznal pravdu.
10. Védští mudrci slyšeli Śruti.
11. Obětní kněží vytlačili somu.