Cvičení 38

A) Vložte do následujících vět příslušné tvary slov v závorkách a přeložte:

१. राज्ञि (nebo: राजनि) धर्मं रक्षत्यभया जनाः ॥ १ ॥ (राजन्)
Pokud král střeží právo a zvyklost, jsou lidé bez strachu.

२. आसीद्राजपुत्रो गौतमो नाम सुकृतकर्मोपपन्नो बुद्ध्या रूप्यमितबलः ॥ २ ॥ (नामन्)
Byl jednou jeden syn krále — jméno mu bylo Gautama — dobře plnil své povinnosti, byl plný porozumění, krásný a s nezměrnou silou.

३. राज्यस्य सीमस्वरयो राजानं योद्धुं तिष्ठन्ति ॥ ३ ॥ (सीमन् — सप्तमी बहुवचन)
Na hranicích říše stojí nepřátelé, aby bojovali proti králi.

४. वैश्यानां कानि नामानि ॥ ४ ॥ (नामन्)
Jaká jména mají Vaiśyové?

५. वैश्याः किंनामानः ॥ ५ ॥ (किंनामन्)
Jaká jména nosí Vaiśyové?

६. कर्मण्यकर्म यः पश्येदकर्मणि च कर्म यः स बुद्धिमान्मनुष्येषु स युक्त इति भगवद्गीतायाम् ॥ ६ ॥ (कर्मन् — सप्तमी एकवचन)
„Kdo vidí v činu nečinnost a v nečinnosti čin, ten je moudrý mezi lidmi, ten je jógin“ — tak se říká v Bhagavadgītě.

७. किं कर्म किमकर्मेति कवयो ऽप्यत्र मोहिताः ॥ ७ ॥ (कर्मन्)
I básníci jsou tím zmateni, co je činem a co nečinností.

८. ब्रह्मभूतः प्रसन्नात्मा न शोचति न लुभ्यति ॥ ८ ॥ (प्रसन्नात्मन् — प्रथमा एकवचन)
Kdo se stal Absolutnem a jehož duše je vyjasněná, ten netouží ani nežádá.

९. कर्मणः सुकृतस्य सुफलमाहुः ॥ ९ ॥ (कर्मन् — षष्ठी एकवचन)
Říká se, že dobře vykonaný čin přináší dobrý plod.

१०. महीभोगो राज्ञां धर्मः ॥ १० ॥ (राजन् — षष्ठी बहुवचन)
Užívání světa je povinností králů.

११. राज्ञे बलिनो हस्तिनो दीयेरन् ॥ ११ ॥ (बलिन्, हस्तिन्)
Silné slony má člověk dávat králi.

१२. ब्रह्मणा लोका असृज्यन्त ॥ १२ ॥ (ब्रह्मन् — तृतीया एकवचन)
Brahmā stvořil světy.

१३. आत्मना कृतं पापमात्मनाकृतं पापम् ॥ १३ ॥ (आत्मन् — तृतीया एकवचन)
Člověk sám páchá zlo, sám se zdržuje zla.

१४. सद्भी राजभिर्जनेभ्यो ऽभयं दीयते ॥ १४ ॥ (राजन्)
Dobří králové lidem darují nebojácnost.

१५. राजसु धर्मं न रक्षत्सु सभया जनाः ॥ १५ ॥ (राजन्)
Pokud králové nehlídají právo a zvyklosti, jsou lidé plni strachu.

Obr.: राज्ञे बलिनो हस्तिनो दीयेरन्
(Zdroj obrázku: Podrobnosti)

---

Vyprávění: Deset hlupáků (दश मूढाः)

मूढानां चेष्टितानि प्रायेण विनोदावहानि । यथा हि — एकदा दश मूढा देशाटनाय प्रस्थिताः । किञ्चिद्दूरं गतानां तेषामुपस्थिता काचिदगाधा नदी । बाहुभ्यां तरन्तस्ते कथमपि नदीं तीर्त्वा पारं गताः ॥ आसीत्तेषां मध्ये कश्चन वृद्धः । स किं सर्वे तीरमनुप्राप्ता ईति जिज्ञासमानस्तानेकैकशो गणयामास । परं नवैव परिगणितास्तेन । ततः स आक्रोशत् । अहो वयम् दश प्रस्थिताः । इदानीं नवैव स्मः । नूनमस्माकमेको नद्यां निमग्नः । गवेषयत तमिति । ततस्तेषामेकैको ऽपि गणनां चकार । परं नवैव दृश्यन्ते । ततस्तेषां व्याकुलीभूतानां महान्कोलाहलः समजनि । तत्रैव नातिदूरे कस्यचिदृषेराश्रमो ऽवर्तत । तत्र वसन्नृषिस्तेषां विवेष्टितमवलोक्योच्चैर्जहास । तस्य हासशब्दं श्रुत्वा मूढास्तरसा समुपसृत्य हासकारणमपृच्छन् । ऋषिराह । अहो । अनात्मज्ञा यूयम् । युष्माकमेकैको ऽपि नात्मानमगणयत् । तेनायं व्यामोहः संजात इति । तदाकर्ण्य ते मूढाः सलज्जमधोमुखाः प्रययुः ॥ (संस्कृतप्रथमादर्शः)

Překlad:
Deset blbců. Činění hlupáků je většinou zábavné. Například: Jednou se deset blbců vydalo na cestu, aby potulovali po zemi. Když šli kousek dál, postavil se jim v cestě hluboký řeka. Pomocí paží jako vesel přeplavali nějakým způsobem přes řeku a dostali se na druhý břeh.

Mezi nimi byl starší muž. Chtěl vědět, zda se všichni dostali na břeh, a proto počítal každého zvlášť. Ale spočítal jen devět. Pak vykřikl: "Hej! Vyšli jsme v deseti, teď nás je jen devět! Jistě někdo utonul v řece! Hledejte ho!" Na to se každý z nich začal počítat. Ale vždy jich bylo jen devět! Tehdy se rozrušili a vznikl velký křik. Ne tak daleko odtud byla poustevna Ṛṣiho. Moudrý muž, který tam žil, sledoval jejich chování a hlasitě se smál. Blbci slyšeli jeho smích, spěchali k němu a ptali se na důvod. Ṛṣi řekl: "Ha! Neznáte sami sebe. Každý z vás si sám sebe nepočítal. Proto vznikla tato zmatek." Když to slyšeli, odešli blbci ostýchavě a se sklopenou hlavou.